Samozřejmostí bylo také obracení a rekonvalescence v procvičování končetin. Syndrom se může opakovat. Jsem zvědavá do kdy bude další a jak moc silný. Zatím jsme měly 3, 2 slabé opomenuté a 3. silný s odstupem 2-3 měsíce po sobě. Feně je 14 a každý z nás musí na něco umřít. Nutno dodat, že příčiny jsou různé, přes degenerativní a počáteční nádorové změny po chvilkovou poruchu krvení v uchu...

presne tak kazdy z nas musi na neco umrit , neni lepsi toho psa prestat trapit si timto prochazet a ukoncit to? nez se na me sesypete, chtel bych to i sam u sebe jako cloveka a prijde mi to mnohem humanejsi nez to zvire nechat trpet ci cloveka

Odborně se tomu říká vestibulární geriatrický (stařecký) syndrom, pro neodborníky "mrtvice". Ze zvyšujícím se věkem psů vzrůstá i incidence (cca 3 případy na á veterinu), lehčí formy lze snadno přehlédnout (např. chvilkově jakoby skříplý nerv v oblasti hlavy či lopatek). V první řadě je nutné vyloučit záněty ucha (výtěr, nebo specifický kvasinkový zápach napoví), proto bych hned nenasazovala antiflogistika (z mého pohledu tahání peněz). U těžších forem jsou již nepřehlídnutelné typické nervové příznaky jako nystagmus, třes, křeče, předrážděnost, neschopnost stát, ataxie, paréza končetin, s velmi rychlým nástupem do 30 min až 1,5h. U mého psa generalizované křeče vedly téměř k zástavě dechu, pokud nemáte to štěstí být už dávno na veterině, musíte si v tomto případě poradit prakticky jakkoli a rychle psa převést do odborné péče.

Tento VGS (mrtvice) odezní sám (nevyžaduje chirurgii jako 2.typ mrtvice u lidí), účinná terapie neexistuje - pouze podpůrná (pokud ji nezvádají majitelé, pak vyžaduje hospitalizaci)! Někteří psi ho přejdou do 3-5 dní, jiným to trvá i měsíc. V mém případě jsme pro fenku zvolili jednorázově sedativa, generalizované křeče odezněly a přešly do celkové paralýzy s postupně ustupujícím nystagmem, kt.trvala téměř 3 týdny. Jelikož mám základní veterinární vzdělání, ošetřování jsem si mohla dovolit doma. Infuzím a jícnové sondě jsme se jen tak tak vyhly (potlačený polykací reflex, inapetence, prostě nutit jídlo dokud se nezlepší - pozor může být zlepšení a propad). Značnou komplikací stavu je anorexie a dehydratace (alespoň 30 ml na á 1kg). Vzhledem k paralýze je nutná pravidelná evakuace močového měchýře (nejlépe á 8 h, každý pes vyžaduje individuální přístup, u feny mi to přišlo složitější, ale po napití to šlo lépe) a max. do 3 dnů defekace pomocí klystýru (kvůli stavu psa to vyžadovalo množství plen, podložek a prvních 14.dní dlaždičky v koupelně (venek způsoboval předřážděnost, zrychlený nystagmus a dech. obtíže (dyspnoi, polypnoi)).

Že se psi z mrtvice dostávají rychleji než lidé je sice pravda, ale neznám žádného, který by od první mrtvice ještě dlouho žil. U psů se, daleko více než u lidí, mrtvice opakovaně vrací a obvykle do roka pejsek skončí.

Asi jsem měla vyjímku,stafordice žila ještě 6let.

Pravidelná veterinární péče vyřeší i další problém: kam s penězi, když banky dávají téměř záporný úrok...

Je to nářez, kolegyně zrovna platila za operaci oka jejího psa 14tis. Granule musí mít nějaké speciální a měsíčně za ně utratí víc, než za jídlo pro sebe, mně to přijde zvláštní. Jsou to slušné částky. Známí zase za všechny operace labradora dali tolik, že se za to dá pořídit nové auto.