Už druhou sezonu kroutí v rakouském klubu Wacker Innsbruck a život mezi alpskými velikány se mu zamlouvá. V každém volnu a také samozřejmě o vánočních svátcích a na Silvestra ale obránce Martin Švejnoha míří do Plzně.
Tady rodák z Březnice u Příbrami naskočil do ligy, tady má domov. Kromě Plzně oblékal i dres Slovácka, Brna a slovenského Sence.
Na fotbalový důchod tedy ještě nepomýšlíte?
Ještě ne. Cítím se fit a myslím, že mámmladým klukům ještě co dát. Chci tedy ještě nějaký ten rok hrát. A když ucítím, že už to není to pravé ořechové, pověsím kopačky na hřebík.
Jaké byly Vánoce v Plzni?
Krásné. Jako vždycky. Mám dvě malé děti, vidět jejich radost je úžasné. A je také samozřejmě hezké potkat se s rodinou i kamarády.
Byl nějaký z dárků pod stromečkem ten "nej"?
Dcera, té je dva a půl roku, dostala houpacího koníka, miluje koně, takže asi ten byl favoritem. A kluk, kterému je šest, je hokejový nadšenec, takže dostal lapačku, vyrážečku a gólmanskou hokejku, takže od Ježíška nedělá nic jiného, než že běhá v hokejovém.
Takže to vypadá, že mladý Švejnoha bude spíš hokejista než fotbalista?
Asi jo. Víc tíhne k hokeji. Kousek od Innsbrucku, kde bydlíme, je klub. Loni jen bruslili a letos už začali s hokejkami. Hlavně manželka má nabitý program, protože syn má teď třikrát v týdnu trénink. Mně to často vychází, že mám taky trénink, tak je to na ženě. Já ho ale po svém tréninku vyzvedávám.
Váš tým Wacker je v rakouské lize, která má deset týmů, sedmý. Panuje s tím v klubu spokojenost?
My nejsme žádný velkoklub, sice to byl dřív Tyrol, ale ten krachl a Wacker je úplně nový klub. Nepovedl se nám začátek a museli jsme se dost ohlížet za sebe, ale teď máme čtrnáct bodů na posledního a máme relativně klid. Můžeme se tedy pomalu koukat nahoru. Měli jsme i smůlu, asi pět zápasů jsme ztratili v nastavení, takže kdyby to dopadlo jinak, čeříme vodu nahoře. Ale to je kdyby. V každém případě nás na jaře snad nebude stresovat spodek tabulky, budeme v klidu hrát a pokusíme se co nejvíc přiblížit čelu. Zahrát si na stará kolena nějaký pohár by nebylo špatné. Ale to je těžké, protože konkurence je velká. Salzburg, Austrie, Rapid…
Jak se daří vám osobně? Zdraví drží?
Jsem zdravý, i když tenhle půlrok byl jako na houpačce. První trénink v přípravě jsem si natrhl lýtko, takže jsem skoro celou přípravu promarodil. Do prvního kola jsem stihl naskočit, ale přišly problémy s menisky, takže jsem musel na artroskopii a chvíli jsem nehrál. A když jsem naskočil, dostal jsem červenou v Salzburgu za faul na Šventa a byly z toho tři zápasy stop. Posledních pět zápasů jsem odehrál a myslím, že čtyřikrát z toho s nulou, udělali jsme důležité body. Takže konec sezony byl zase v pohodě, uvidíme, jak to bude pokračovat.
O české lize se teď říká, že přináší hezčí fotbal, padá víc gólů, útočí se. Jak je tomu v Rakousku?
Já vždycky říkal, že rakouská liga je lepší na dívání. Že je v ní víc šancí a gólů. Ale tady v Česku se to změnilo. Ať už zásluhou Plzně, Liberce nebo Jablonce padají góly, je to ofenzivnější. Co se týče taktiky, je česká liga na vyšší úrovni než rakouská. A když to vezmu z finančního hlediska, podle mého jsou u nás rozpočty nižší než v Rakousku, tak poměr cena a kvalita je v Česku lepší.
Brno: fotbalisté Došek (dole), Střeštík (vlevo) a Švejnoha se radují ze vstřeleného gólu
Brno - Slavia: domácí Švejnoha (vpravo) v hlavičkovém souboji s Belaidem
Brno - Slavia: Švejnoha (v červeném) v souboji s Belaidem
Jak se vám u Innsbrucku, v krásné horské krajině, žije?
Lyžovat jezdíme. Ale víc času trávíme na ledu. Malej je opravdumaniak do hokeje a i já už hraju za staré pány. Chytám. Vždycky ve středu a v neděli si jdu po tréninku ještě zahrát hokej. Je to super, pak si dáme dvě piva a jdu domů. I jinak se tam žije dobře. Nádherná příroda, už tam máme i pár kamarádů Rakušáků. Ale můj život je tady v Plzni.
Dá se srovnat život v Česku a Rakousku?
Myslím, že to je hodně spjaté s penězi. Češi se furt stresují kvůli penězům. A i když i v Rakousku je skupina, která musí pořád počítat, tak celkově je to tam klidnější, lidé si mohou víc dovolit a nemusí se tolik stresovat. Je to znát, lidé si pak tolik nezávidí… Je to můj názor, třeba to někdo vidí jinak. Ale třeba švagrová byla u nás v Innsbrucku na vánočních trzích a říkala, že to byla pohodička. Tady jsou trhy taky, ale říkala, že jí to přijde hektičtější.
Zmínil jste fotbalovou Plzeň. Sledoval jste její fantastický rok 2011 s titulem a jízdou v Lize mistrů?
Určitě. Já jsem pořád srdcem tady v Plzni, mám tu domov. Sleduju i hokej, Plzeň mi prostě přirostla k srdci. Klukům jsem to přál a doufám, že ještě v Evropské lize dokráčí co nejdál. I když pro play-off dostali silného soupeře.
Je podle vás v silách Plzně přejít přes Schalke 04 do osmifinále?
Uvidíme. Myslím, že je dobře, že budou hrát až na jaře, protože na podzim mělo Schalke výbornou formu. Myslím, že bez šance Plzeň není. Fotbal vždycky začíná za stavu 0:0. A i když víme, že soupeř je hodně těžký, myslím, že z toho kluci můžou i vytěžit. Na druhou stranu dneska už asi Viktorku nikdo podceňovat nemůže, odehráli dobré zápasy v Lize mistrů, s ACMilán vybojovali bod… Uvidíme. Já budu klukům hrozně držet palce, celá Plzeň si to zaslouží.
Jaké máte přání do roku 2012?
Vždycky říkám, že nejdůležitější je zdraví. A přál bych si, aby lidi na sebe byli hodnější a férovější. V dnešní době je hodně toho špatného.
