Když Rosického pět minut před koncem sobotního zápasu odnášeli na nosítkách, úpěl bolestí a měl v očích slzy. Teď už se zase usmívá. "Nebudu to oplakávat. Chci se co nejlíp připravit a za dva měsíce se zase dostat do formy," plánoval záložník Dortmundu. Mistrovství Evropy začíná v Portugalsku 12. června.
"Ale v první chvíli mě napadlo, že o Euro přijdu," přiznal Rosický.
Rosický prožívá zvláštní sezonu. Na podzim musel na operaci slepého střeva a potom měl problémy se zády. V lednu zase při jarní premiéře bundesligy nedohrál kvůli vyloučení ani poločas. "Znáte to. Když už se to všechno hroutí, tak pořádně."
Ale v posledních zápasech nabíral formu, před necelými dvěma týdny byl nejlepším hráčem reprezentace při remíze 2:2 v Itálii.
"Další reprezentační zápas v Irsku určitě nestihnu," poznamenal. V Dublinu národní tým hraje 31. března, ale na další souboj s Japonskem 28. dubna už by Rosický přijet měl. "Za dva týdny začnu běhat i trénovat s míčem. Ale nesmím se s nikým srazit," upozornil.
V sobotu v Brémách se nestihl vyhnout protivníkovi Krstajičovi. V plném běhu přihrál do strany spoluhráči Kollerovi a pak přes brémského obránce ošklivě přepadl. Roztočil se ve vzduchu a z výšky padl na ruku.
"Stalo se mi to kvůli tomu, že jsem do něj narazil ve velké rychlosti. Křikl jsem si, ať mi Honza Koller míč narazí zpátky a toho obránce jsem si vůbec nevšiml," řekl Rosický.
"Slyšel jsem, jak to prasklo. Jako když se zlomí suchá větev. Ale v první chvíli jsme nevěděl, jestli se to stalo mně, nebo jemu. Jenže za vteřinu jsem ucítil šílenou bolest, takže to bylo jasné," líčil Rosický.
Poté ho sanitka nejprve odvezla do brémské nemocnice, ale tam chyběl specialista, který by měl s podobným zraněním zkušenosti. "A tak mě zase naložili a jelo se do Dortmundu. Ale moc si toho nepamatuju, dostal jsem hodně prášků proti bolesti."
Obě zlomené kosti, loketní i vřetenní, úplně srostou až za osm týdnů. V té době už by měl mít za sebou jeden zápas v bundeslize a reprezentační přípravu s Japonskem.
