Schalke totiž o víkendu - v sobotu v 15:30 hostí Hoffenheim - může vyrovnat nelichotivé maximum ze sezony 1965/66.
Drží ho klub jménem Tasmania Berlín, dnes celek z páté nejvyšší soutěže. Ve zmíněném ročníku se v bundeslize ocitl náhodou, protože Hertě byla odebrána licence za porušení pravidel o smlouvách (a protože existovala touha po alespoň jednom berlínském týmu mezi elitou).
Amatérský výběr tenkrát vyhrál jen dva zápasy, získal pouhých osm bodů (ve dvoubodovém systému), dostal 108 gólů a sám jich vstřelil 15, zaznamenal 28 porážek. Všechno „rekordy“.
Náhodný (a předvídatelně zoufalý) rok mezi nejlepšími činí z Tasmanie poněkud kultovní klub, jehož fanoušci jsou na onu bídu náležitě hrdí. A platí to i pro lidi z vedení: být v něčem nejhorší je totiž marketing zadarmo, čas od času vás vždycky někdo zmíní. Proto teď mnozí z nich fandí Schalke, aby se konečně vyhrabalo z mizérie.
Jedno maximum Tasmanie je totiž reálně ohroženo. Jedenatřicet utkání bez výhry.
Schalke je na třiceti.
 |
Tradiční klub, jeden z nejpopulárnějších v Německu, sedminásobný mistr ligy, vítěz Poháru UEFA (1997), semifinalista Champions League z roku 2011, se ocitl na dně.
Je poměrně reálné, že se po devětadvaceti letech propadne do druhé ligy. Už v minulé sezoně mělo Schalke namále, právě tou dobou odstartovala jeho nešťastná série. Díky povedené první fázi ročníku skončilo nakonec osm bodů nad baráží, šestnáct zápasů bez výhry v řadě ale varovalo.
Navzdory očekáváním si kritizovaný trenér David Wagner udržel místo, ovšem ne dlouho.
Sportovní ředitel Jochen Schneider ho odvolal hned po dvou kolech (v jednom z nich Schalke utrpělo debakl 0:8 s Bayernem) a jen potvrdil, že v klubových kancelářích to skřípe.
Kvůli rozepřím se Schneiderem odešel v listopadu zkušený technický ředitel Michael Reschke, který dřív působil třeba v Bayernu Mnichov. Krátce na to Schalke suspendovalo Nabila Bentaleba s Aminem Haritem a oznámilo, že po pouhých pár měsících ruší kontrakt šestatřicetiletého Vedada Ibiševiče.
„Některé věci občas v životě nefungují,“ komentoval to Schneider.
Tato věta by se dala aktuálně aplikovat na celé Schalke.
Tým, který ještě v roce 2018 pod Domenicem Tedescem skončil druhý v bundeslize, řeší spoustu problémů. Schalke také tvrdě zasáhl koronavirus a omezení příjmů s ním spojené, dluh, který za fiskální rok 2018/19 činil dvě stě milionů eur, roste.
Schalke tak musí šetřit, propouštělo, pod cenou muselo do Juventusu pustit talentovaného Westona McKennieho, kromě zmíněného Ibiševiče přivedlo jen čtyři hráče na hostování. Spíš než promyšlený plán na doplnění kádru to vypadalo jako zoufalá snaha aspoň někoho získat.
Fotbalisty na hřišti srážejí neustálé chyby, na vzpruhu a zvednutí sebevědomí nezabraly ani další změny trenérů. Po Wagnerovi přišel Manuel Baum, vydržel pouhých 79 dnů, dočasně jej zastoupil legendární Huub Stevens, nyní tým vede Christian Gross.
Ano, čtvrtý trenér před patnáctým kolem.
První zápas na hřišti Herthy Berlín prohrál 0:3 a jestli si předtím nebyl zcela jistý, do čeho jde, po porážce už měl jasno. „Tohle je vážně výzva. Výzva s velkým vé,“ soukal ze sebe. „Ale budeme tvrdě makat na tom abychom se zvedli. Abychom naši misi zvládli. Takový je fotbal.“
Schalke, mužstvo s nejděravější obranou a nejhorším útokem soutěže, zabrat potřebuje. Jinak se přiblíží dalšímu smutnému rekordu, který v ročníku 2007/08 stanovilo Derby County - 32 zápasů v řadě bez vítězství je naprostým maximem v pěti nejlepších evropských ligách.
