Dvaatřicetiletý hráč měl během podzimu podepsat novou smlouvu s Fulhamem poté, co se zotavil po loňské operaci kolena. Ale jeho návrat zkomplikovala dvě zranění stehenního svalu.
I proto Grygera, jehož kariéru negativně ovlivnilo mnoho zdravotních problémů, zvažuje svoji další budoucnost. A přiklání se k variantě úplného konce s vrcholovým fotbalem.
"Nechci teď udělat nějaké konečné rozhodnutí, které bych třeba za pár měsíců zase přehodnocoval. Ale když budu upřímný, tak šance, že bych ještě někde pokračoval, je už opravdu malinká," řekl ČTK Grygera.
Nyní má hlavně starosti se stěhováním z Londýna domů, v rodném Holešově na Moravě se hodlá usadit. "Určitě končím v Anglii. Zdejší fotbal je hodně náročný a já teď nejsem ve stavu, že bych se do něj mohl vracet. Dlouho jsem mimo, zkoušel jsem se dostat zpátky, ale zase se nechci už jenom trápit," uvedl Grygera, který je stále volným hráčem bez smlouvy.
Před touto sezonou plánoval, že ve Fulhamu, kam zamířil loni v srpnu z Juventusu Turín, uzavře nový kontrakt. Loni v londýnském klubu odehrál jen sedm zápasů, v listopadu utrpěl vážné zranění kolena, a když se zotavil, jednal s Fulhamem o další spolupráci. Tu ale podle všeho zhatila dvě po sobě jdoucí svalová zranění.
"Jsem Fulhamu vděčný za to, jakou šanci mi dali. Po tom prvním zranění jsem si říkal, že to ještě zkusím. Ale když jsem si před několika dny sval utrhl na stejném místě, už jsem se začal smiřovat s tím, že je asi opravdu konec," poznamenal Grygera. "Už jsem si prošel spoustou zranění a nechce se mi pokoušet to pořád dál. Chci se dát do pořádku a být použitelný do dalšího života. Vždyť jsem si ani půl roku nemohl zakopat se synem, když jsem měl operované koleno," řekl.
Od návratu jej zrazují i příklady bývalých spoluhráčů z reprezentace Marka Jankulovského, Václava Svěrkoše či Tomáše Necida, kteří si v krátké době po
sobě dvakrát poranili zkřížený vaz v koleni. Jankulovski kvůli tomu loni na podzim kariéru ukončil.
"Když jsem viděl Marka, tak mně zatrnulo. Něco takového bych podstoupit nechtěl. Já už si s myšlenkou skončit pohrávám od poslední operace kolena, kdy jsem musel dvakrát do Ameriky. Proto z toho současného stavu nejsem nějak zničený. Počítal jsem s tím, že konec může přijít. A možná to je tady, i když jsem si dřív říkal, že bych rok nebo dva ještě odehrál rád."
Do konce roku chce odpočívat a doléčit zraněný sval, během ledna a února se pustí do individuálního tréninku. Kdyby se cítil "extrémně" dobře, možná by ještě v kariéře pokračoval. Je ale spíš skeptický. "Nad mojí budoucností i zdravotním stavem přemýšlím několik měsíců, nerozhoduju se v nějaké panice. A upřímně nevím, co by se muselo stát, abych se k velkému fotbalu vrátil. Spíš se budu rozhlížet kolem sebe a řešit, co dál," řekl.
Případné ukončení kariéry ve 32 letech by prý nebral tragicky. "Kdybych musel končit ve dvaceti letech, byla by to hrůza. Teď už mám větší nadhled. Navíc mám kolem sebe zdravou rodinu, co víc si přát? Beru to i tak, že jsem měl krásnou kariéru, o které se mi ani nesnilo," prohlásil Grygera.
V reprezentaci nasbíral 65 startů, s národním týmem dvakrát vyrazil na ME a v roce 2004 získal třetí místo na památném šampionátu v Portugalsku. O dva roky později si zahrál na světovém šampionátu. S výběry do 21 let získal stříbro i zlato na evropských šampionátech.
Bývalý hráč Zlína, Drnovic, Sparty, Ajaxu Amsterodam a Juventusu prý nemohl chtít víc. "Jsem nadmíru spokojený. Nic bych nevracel, ničeho nelituju. Možná jen těch zranění. Pokaždé, když mi to šlo, tak jsem dostal ťafku. Ale i takové věci k fotbalu patří. Beru to. Jen málo kluků vydrží na úplném vrcholu třeba do šestatřiceti let," uvedl Grygera.
