„Už před šesti měsíci jsem se rozhodl, že v roce 2027 nebudu znovu kandidovat,“ řekl na tiskové konferenci Čeferin.
„Po nějakém čase potřebuje každá organizace čerstvou krev, ale hlavní důvod je, že už jsem pryč od rodiny sedm let a budu další tři roky. Také jsem unavený z koronavirového období, ze dvou válek, z nesmyslných projektů typu takzvané Superligy,“ dodal šestapadesátiletý rodák z Lublaně.
Lidé ze mě dělají diktátora, zlobí se Čeferin. Mandát si prý prodloužit nechce |
Čeferinův ohlášený odchod po vypršení současného funkčního období je o to překvapivější, že krátce předtím dnes UEFA drtivou většinou schválila úpravu stanov, podle níž se mohl slovinský funkcionář ucházet o zvolení i na období 2027-2031. Do maximálních 12 let, jímž je mandát prezidenta omezen, by se mu totiž nepočítaly první tři roky 2016-2019, kdy se do čela kontinentální federace posunul automaticky z pozice viceprezidenta po suspendaci tehdejšího šéfa Michela Platiniho. V letech 2019 a 2023 byl ve funkci potvrzen aklamací.
„Má rodina to věděla první a potom jsem to řekl některým svým přátelům a kolegům,“ řekl Čeferin o svém rozhodnutí skončit. „Nechtěl jsem ovlivňovat kongres. Chtěl jsem, aby se rozhodli, aniž by věděli to, co vám říkám dnes,“ dodal šéf UEFA.
Čeferin kvůli snaze o úpravu stanov čelil kritice, na protest proti možnému prodloužení mandátu koncem ledna rezignoval ředitel rozvoje fotbalu UEFA Zvonimir Boban. Vedení UEFA označilo úpravu stanov za nutnou, aby vyhovovaly švýcarskému právu, neboť unie má sídlo v Nyonu.
Jako jediná byla proti Anglie, jež ještě předtím chtěla oddělit hlasování o úpravě prezidentského mandátu od hlasování o ostatních změnách stanov. Neuspěla však, neboť se k ní připojily jen Norsko a Island. O úpravách stanov se tak hlasovalo v rámci jednoho balíčku.
