Co vám ještě, kromě kvality, proti Arménii chybělo?
Chyběl nám větší hlad po gólech. V takovém zápase, pokud máte tolik příležitostí jako my, musíte míč do brány dotlačit silou. Aby letěl do sítě i s dvěma obránci najednou. Chybí důraz, chybí klid v koncovce, to nás stálo zápas. Nechci z toho vinit jen útočníky, to by bylo nefér. Celé mužstvo za tím musí víc jít, být ve vápně zlejší.
Bylo klíčové, že jste se neprosadili z úvodního tlaku?
Nebylo. Klíčové nebylo ani to, že Arméni dali gól. To se stane, někdy se to tak vyvíjí. Měli jsme dost příležitostí, abychom vyhráli. Posledních třicet minut jsme hráli na jednu bránu, to musíme zužitkovat. Nedá se čekat, že na mezinárodní scéně budeme těch šancí mít ještě víc. V koncovce je to strašně špatný.
Říkáte, že gól Arménů nebyl klíčový. Ale pořádně vás zchladil, že?
To bylo vidět, že jsme byli zchlazení, jak říkáte. Do konce poločasu a na začátku druhého jsme se nemohli dostat do hry. To je fotbal, frajer ten první gól trefil tak, jak už to nikdy netrefí. Stává se to a my na to musíte umět reagovat.
Hrálo roli i to, že byli v sestavě hráči, kteří nemají tolik reprezentačních zkušeností?
I to se mohlo projevit.
Věříte ještě v postup?
Bude to strašně těžké, to je bez debat. Ale pokud nějaká malá šance existuje, stojí za to o ni bojovat.
Už v úterý ale musíte k uchování naděje vyhrát v Itálii. Co dělat, abyste se z porážky oklepali?
Na to se těžko hledá odpověď. Teď nevím, na takové soudy je brzo. Bude to náročné, všichni to víme. Stejně, jako to trefil ten Armén, to může trefit v Itálii někdo z nás...
Čím to, že jste doma v kvalifikaci poztráceli tolik bodů? Porazili jste jen Maltu...
Máte pravdu, domácí forma je strašně důležitá k tomu, abyste postoupili. Na tom to stojí. Doma nám to hrubě nevyšlo.