"Čeká nás ještě spousta práce," přiznává Beránek. "Nejdůležitější ale je, že v té zemi vidím fotbalový potenciál. Prostor k růstu a ke zlepšování tam je."
Beránek do země na pravém břehu Kaspického moře přišel loni v lednu. Jeho úkol? Skončit v kvalifikaci na mistrovství Evropy výš než na "obligátním" posledním místě. To se týmu nepovedlo, přesto kazašský svaz s českým expertem prodloužil smlouvu.
"Určitě jsme v předchozí kvalifikaci mohli získat víc bodů. Mohli jsme vyhrát v Turecku, doma s Rakouskem nebo v Ázerbájdžánu," vypočítává Beránek.
Skupinu pro kvalifikaci na světový šampionát má Kazachstán ještě těžší: Německo, Švédsko, Irsko, Rakousko, Faerské ostrovy. "Tahle jména jsou dobrou motivací pro hráče i pro mě," připouští Beránek.
Jeho ambice pro následující kvalifikační cyklus? "V první řadě stabilizovat tým. Máme plno mladých hráčů s minimem zkušeností," říká Beránek s tím, že kromě obránce Heinricha Schmidtgala (německý Fürth) hrají všichni reprezentanti za kazašské týmy.
"Žádnou hvězdu v nároďáku nemám, ta se snad teprve objeví," usmívá se Beránek, jehož manévrovací prostor při sestavování nominace svou velikostí připomíná Panamskou šíji: "Z každého týmu kazachstánské ligy mám na výběr prakticky jen ze čtyř hráčů. Důvod? V týmech nastupuje pět cizinců, šestý je brankář a sedmý hráč do jednadvaceti let."
Ani to ale Beránka od práce v zemi, jež je čtyřiatřicetkrát větší než Česká republika, neodradí. "Chci se dál podílet na změnách, které se tam nastartovaly. Třeba od příští sezony musí mít všechny ligové týmy svého fitness kouče. To je posun," říká Beránek, jehož je zbytečné ptát se, kolik toho za první rok v Kazachstánu nalétal. "Patnáct set kilometrů tam není vůbec žádná vzdálenost."
