Ještě před měsícem mu bylo zle, ležel v posteli a dlouho se kurýroval z těžké virózy. Když se vrátil na hřiště, nezářil, chyboval. A ještě ke všemu ho moderátor francouzské televize spojil s možným podezřením na ovlivnění výsledku utkání anglické ligy v Newcastlu.
"To jsou šílený lži. Z Arsenalu mi bylo řečeno, abych se k tomu už nevyjadřoval, že to teď půjde jen soudní cestou," poznamenal Rosický.
Před třicetiletým záložníkem stojí nejdůležitější část sezony. S Arsenalem ho čeká finále Ligového poháru, tým je ve hře i v Anglickém poháru a v Premier League je nejbližším pronásledovatelem vedoucího Manchesteru United.
Ve vyřazovací fázi Ligy mistrů se londýnský klub už příští týden postaví proti Barceloně, hrající v oslnivé formě. A právě ve Španělsku povede Rosický za šest týdnů národní mužstvo do kvalifikační bitvy o postup na mistrovství Evropy.
"Ze všeho nejvíc bych potřeboval trénovat, ale na to není čas," prohodil, když v úterý před polednem odlétal s českou výpravou na přípravné utkání do Chorvatska.
Co je s Tomášem Rosickým?
Týden jsem ležel v posteli, pak to sice bylo lepší, ale na hřiště jsem pořád nemohl. Po jednom tréninku jsem hned šel hrát zápas. To by nebylo jednoduché pro nikoho.
Arsenalu se zrovna moc nedařilo. Když jste ze hřiště odešel, zápas s Evertonem otočil ve svůj prospěch. Pak jste do hry naskočil jako náhradník a tým v Newcastlu ztratil vedení 4:1.
Hlavně ten poslední zápas... Šel jsem do hry, když už jsme byli v deseti, to je vždycky složité. Pravda, přimotal jsem se tam k nějakým situacím. Ale byly strašně sporné, například ta penalta, kterou jsem měl zavinit. Já nevím, co k tomu mám říkat, těžko se mi o tom mluví.
Jak se fotbalista po takovém zápase cítí?
Samozřejmě blbě. Soupeř byl ve velkém tlaku, my jsme se jen bránili a dopadlo to špatně. Když vedete čtyři nula a pak nevyhrajete, tak to by se stávat nemělo, to je jasné. Já něco podobného nikdy nezažil a doufám, že už ani nezažiju. Ztratit takhle rozehraný zápas, je naše obrovská chyba. Ale ty verdikty rozhodčího, které zápas provázely, byly šílený. To jsem ještě neviděl.
S jakými pokyny vás trenér Wenger do hry poslal?
Chtěl, abych dobře bránil. Ale i když jsme v tu chvíli vedli čtyři jedna, bylo mi jasné, že posledních dvacet minut lehkých nebude.
Soupeř postupně snižoval. Jak vám bylo, když jste dostávali jeden gól za druhým?
Jak mi asi mohlo být? Nebyly to dobré pocity. Dopředu netušíte, že přijde pohroma.
A nálada po zápase?
To je pak strašný. Byl to jasně vyhraný zápas, který jsme ztratili vlastními chybami.
Po vašem zákroku sudí Dowd odpískal penaltu, z níž soupeř snížil na 3:4. Po vašem faulu a následném přímém kopu domácí vyrovnali. Vzal jste to pak na sebe?
Nikdo mi nic nevyčítal. Vždyť ta penalta... Co jsem udělal? S Koscielnym jsme měli protihráče mezi sebou. Když rozhodčí zapískal, oba jsme běželi od naší branky, protože jsme mysleli, že pískal faul na jednoho z nás. Nevím, nerozumím.
Byl trenér Wenger po zápase hodně naštvaný? Křičel v kabině?
Je většinou klidný, ale rozčílit se taky dokáže. Po takovém zápase to s ním legrace rozhodně není.
Do smíchu asi není ani vám. Pořád vás kouč nenasazuje tak často, jak byste chtěl. Vadí vám to?
Moc se nezměnilo. Ale v lednu jsem byl nemocný, strašně to se mnou zamávalo. Vůbec jsem netrénoval a z postele jsem šel rovnou na zápas. Potřeboval bych pořádně potrénovat, dostat se do toho zpátky.
Jak to s vámi bude vypadat po sezoně?
Teď k tomu nic říkat nebudu.
