Smlouvu má ještě na další sezonu. "Samozřejmě nikdy nevíte, co se může stát, ale měl bych zůstat. Návrat do Sparty? Ještě ne," poznamenal dvaatřicetiletý záložník.
V posledních pěti ligových zápasech nastoupil v základní sestavě, čtyřikrát se radoval z vítězství a remizoval s mistrovským Manchesterem United. Konečná čtvrtá příčka znamená kvalifikaci o Ligu mistrů, minimální cíl splněn. "Ten závěr sezony byl celkem slušný," řekl.
Na dovolenou však ještě nemyslí, už týden se s reprezentací připravuje na páteční kvalifikační zápas s Itálií.
Jak poslední ročník v Arsenalu hodnotíte?
Vzhledem k tomu, jak špatně jsme ho začali, tak musíme být spokojení. Honili jsme to na poslední chvíli. Samozřejmě, že bychom chtěli být mnohem výš, ale aspoň že jsme udělali to čtvrté místo.
Odpovídá to síle Arsenalu?
Tabulka nelže. Když to takhle dopadlo, je to spravedlivé. My jsme klub, který každé léto o jednoho dva důležité hráče přijde, pořád musíme někoho nahrazovat a to je vždycky složité.
Loni z opor odešli Van Persie a Song. Jak to bude letos?
Vypadá to, že by nikdo odejít neměl. A že by naopak mohly přijít posily. Hodně by nám to prospělo.
Vy zůstáváte?
Smlouvu mám ještě na rok a nevím nic o tom, že bych zůstat neměl. Trenér mi dal najevo, že chce abych pokračoval.
Jaký to byl rok pro vás osobně?
Přinesl jsem si zranění z mistrovství Evropy a to nikdy není dobrý začátek. A když už jsem byl fit, tak jsem tolik šancí nedostával. Myslel jsem si, že budu hrát víc. Ale ke konci jsem byl spokojený, hrál jsem vlastně všechno, vyhrávali jsme. Jsem rád, že jsem k tomu obratu přispěl, že jsem o zlomových momentů byl. Jen škoda, že jsem nezačal hrát dřív.
Arsenal poslední trofej získal na jaře 2005, tedy rok před vaším příchodem. Neříkáte si, že vám vyhrát něco významného není souzeno?
To víte, že mi trofej chybí. Kdo by nechtěl něco vyhrát.
Od roku 1996 má klub jediného trenéra Arsene Wengera. Byl tlak na jeho odvolání letos nejsilnější za dobu, co v Arsenalu jste?
Když se vám nedaří, tak trenér je první na ráně. Ale on ukázal, že má mužstvu pořád co dát. Hráli jsme dobrý fotbal. Kdyby se udělala tabulka jen od ledna, tak jsme druzí za Manchesterem. Takže by byla škoda něco měnit.
I proto, že Arsenal byl jedním z mála klubů, který v letošním ročníku porazil Bayern Mnichov?
Když se podíváte, co všechno Bayern získal, tak samozřejmě mrzí, že jsme ho v Lize mistrů nevyřadili. Vypadli jsme na góly vstřelené venku, jinak to bylo tři tři. Byl to jeden z momentů. který nás hnal dopředu. Jsme schopní vyhrát na Bayernu, ale pak taky vypadnout v poháru s Bradfordem, který hraje čtvrtou ligu. To nás sráží.
S Arsenalem jste naposled hráli 19. května, to je tři týdny před zápasem národního mužstva s Itálií. Jak složité je si po takové době udržet formu, znovu tělo nastartovat?
Záleží, kolik vám je let. Nám starším to jde trochu hůř.
Červnový reprezentační termín asi nemusíte, ne?
Neznám fotbalistu, který by ho měl rád. Mít tři týdny pauzu a pak jít na Itálii... Snažil jsem se udržovat, čtyři dny jsme měli kemp na Strahově a trénovali.
Pro český tým je zápas s Itálií zlomový. Když prohraje...
...tak je to asi konec nadějí na mistrovství světa. Ale s tímhle do toho jít nemůžete. Čeká nás nádherný zápas, fanoušci uvidí světové hvězdy.
Vítězství je pro Česko ideální, co by znamenala remíza?
Remíza asi nic moc neřekne. Kdybychom pak všechny zbývající čtyři zápasy vyhráli, asi bychom aspoň do baráže proklouzli. Ale byla by to hodně zapeklitá cesta. V naší situaci potřebujeme Italy porazit.
Jaké to je jít na Italy s vědomím, že musíte vyhrát?
Zkušenosti vás naučí, že když ti nedávají žádnou šanci, tak se to povede. Jako když jsme měli před odvetou na Bayernu. A nakonec to byl boj do poslední minuty. Takže tyhle věci mě vůbec netrápí.
