Do Prahy přiletěl na sraz před dvěma barážovými zápasy s Belgií, které rozhodnou, zda se české národní mužstvo příští rok představí na mistrovství světa v Japonsku a Koreji.
V předchozích osmi kolech italské ligy Poborský jen paběrkoval, dohromady na hřišti pobyl kolem devadesáti minut. "Tak hrozně jsem na tom nebyl ani před lety v Manchesteru. Tam jsem aspoň docela pravidelně střídal, ale teď v Laziu jsem párkrát musel i na tribunu, prostě jsem si připadal úplně mimo hru," říká Poborský. "Troufám si říct, že to byl můj nejhorší měsíc za těch víc než pět let, co jsem v cizině."
Největší problém Poborského i celého Lazia prý spočíval ve filosofii trenéra Zaccheroniho, který ve druhé polovině září vystřídal odvolaného kouče Zoffa. "Nový trenér vsadil na dvanáct třináct hráčů, jenže výsledky se nedostavovaly a my, na které se nedostávalo, jsme museli dlouho čekat."
Podle Poborského byl Zaccheroniho systém 3 - 4 - 2 - 1 příliš defenzivní, krajní záložníci ve čtyřčlenné záloze se často stávali dalšími obránci, vlastně nesměli útočit. "Občas jsem se na hřiště jako krajní záložník dostal, ale ta defenziva mi vůbec nevyhovovala. Sice jsme nedostávali moc gólů, ale taky jsme jich moc nedávali. Až do nedělního zápasu s Brescií jsme v lize dali jen tři."
Jenže ominulém víkendu se Zaccheroni vrátil k zaběhnutému systému 4 - 4 - 2, navíc se prý konečně odhodlal nechat mezi náhradníky hráče zvučných jmen, například Mendietu, Lopeze či Fioreho. "Naše hra se hned zrychlila, protože třeba takový Mendieta, jinak vynikající fotbalista, hraje moc na jistotu, neriskuje, Fiore to samé. Tím pádem bylo všechno pomalé. Ale v neděli jsme měli na hřišti maximální volnost, mohli jsme hrát dopředu a na výsledku se to projevilo."
Přesto prý diváci celý první poločas na své hráče pískali. "Nemůžou mužstvu odpustit, jak ostudně vypadlo z Ligy mistrů. Nedávno dokonce takový menší dav fanoušků propískal celý náš trénink," popisuje Poborský reakce příznivců týmu, který je zatím proti všemu očekávání na desáté příčce ligové tabulky.
Víc se podle expertů čekalo od španělského reprezentanta Mendiety, nejdražšího fotbalisty italské ligy, který do Lazia přišel v létě za víc než půldruhé miliardy korun. "Ten si od médií vytrpěl nejvíc," říká Poborský o svém největším konkurentovi na postu pravého záložníka. "On se do toho určitě dostane, ale myslím, že teď je i pro něj dobré, když si odpočine."
O své budoucnosti mluví Poborský otevřeně. "V červnu mi smlouva v Laziu končí a na devětadevadesát procent se vrátím do Čech, tak zní moje dohoda s manželkou. A je docela možné, že hráčskou kariéru ukončím," sděluje devětadvacetiletý reprezentant. "Tak rok dva bych si chtěl úplně odpočinout a potom se vrhnout třeba na podnikání, nějaké aktivity už v tomhle směru vyvíjím. Nebo zase dělat něco kolem fotbalu. Ale to všechno se teprve uvidí."
