"Právě proto, že je to ocenění přímo od fanoušků, si té pocty ohromně vážím," líčil Nedvěd v pondělí.
Čeští fanoušci vás zároveň prosí: Pavle, nekonči v nároďáku...
To je od nich sice hezké, ale na mé rozhodování to nebude mít vliv. Já si myslím, že jsem pro nároďák už odevzdal dost. A že je to pro mě asi uzavřená kapitola.
Vážně? Čekal jsem, že svůj případný konec budete spíš zpochybňovat.
Ještě měsíc si nechávám na rozmyšlenou, úplně jasno chci mít do začátku kvalifikace mistrovství světa 2006 (8. září v Nizozemsku pozn. red.). Teprve pak dám oficiální vyjádření. Je ale fakt, že to nevypadá dobře.
Takže neřeknete, že je to například sedmdesát ku třiceti ve prospěch toho, že budete pokračovat?
Spíš je to takhle obráceně. Tedy ve prospěch toho, že skončím.
Ale dřív jste mluvil o své touze zahrát si na mistrovství světa.
Mistrovství světa je jediná věc, kvůli níž ještě zvažuju, že konec odložím. Zahrát si na světovém šampionátu mě skutečně láká, jenže i to má své ale.
|
Co říkáte tomu, že chce Pavel Nedvěd skončit v reprezentaci? Jozef Chovanec, bývalý reprezentační trenér: Ladislav Vízek, internacionál: Petr Uličný, trenér Olomouce: Přemysl Bičovský, internacionál: |
Jaké "ale"?
Zbývají do něj dva roky, nikdo nemůže vědět, co se za tu dobu stane. Nejsem si vůbec jistý, jestli bych to takovou dobu v reprezentaci ještě zvládnul.
Cítíte se tak opotřebovaný?
Je mi dvaatřicet a v poslední době mám pořád problémy se zdravím, omezuje mě to v zápasech, teď nemůžu ani pořádně trénovat.
To je hlavní důvod, proč přemýšlíte o reprezentačním loučení?
Taky. A pak: na Euru jsme hráli krásný fotbal, i tady v Itálii nás všichni chválili. Tak si říkám, že by to mohla být hezká tečka.
Jenže nevyhráli jste. To vás neštve?
Právě že já už nevím, jestli můžu s klukama dosáhnout víc. Jestli já můžu dát ještě víc týmu. A bez toho by to nemělo cenu.
Pořád jste přece kapitán.
Ale jsou tu mladší, ti by se měli na mé místo tlačit. A oni mají velkou perspektivu.
Nemluvíte teď ale o reprezentaci ještě jako o definitivní minulosti, jak to prezentovala italská média?
To zase ne, jako úplně hotovou věc jsem to neřekl. Říkal jsem jim to, co vám: že o tom uvažuji.
Také jste jim údajně říkal, že vás vůči Juventusu mrzí, že jste se zranil v reprezentaci v semifinále Eura.
Zranil jsem se v nároďáku a z Juventusu nepřilétla jediná výčitka. Juventus je ale můj živitel a já s ním teď ani netrénuju. Z toho mám špatný pocit, chci pro něj udělat maximum.
To je asi další důvod pro konec, že?
Jestli skončím v nároďáku, chci se na Juventus plně soustředit. Já jsem sem šel, abych vyhrál Ligu mistrů. To se mi zatím nepodařilo, ale udělám vše, abych si tenhle sen splnil.
Už jste se o všem bavil s reprezentačním trenérem Brücknerem?
Zatím ne. Zatím jsem se mu jen omluvil z přáteláku s Řeckem (18. srpna v Praze - pozn. red.).
A potom?
Jak říkám, nechávám si čas na rozmyšlenou. Ale myslím si, že už jsem toho za nároďák odehrál dost.
