Oslavy vypukly vlastně už pár vteřin před závěrečným hvizdem. To když dal Jan Koller vítězný gól, a s výjimkou brankáře utekl celý tým ze hřiště, aby se mohl radovat společně s diváky. Reklamy kolem hřiště jako první přeskočil, kdo jiný než Pavel Nedvěd.
"Hoši děkujem!" ryčelo z tisíce hrdel z českého sektoru a na hřišti se z povinnosti dohrávaly poslední vteřiny.
Pak řecký sudí pískl do píšťaly a vše vypuklo nanovo. Nedvěd, za ním Koller, Lokvenc a další zamířili za branku ke svým fanouškům. Za hráči kráčel i trenér Brückner a jednou rukou důstojně kynul tribunám. A ty skandovaly jeho jméno.
Hráčům pod nohy dopadla česká vlajka, jedna z tisíce, které to odpoledne zdobily stadion. Ujal se jí Nedvěd a rozdával vítězné pozdravy na všechny strany.
Byl to opět on, kdo strhl spoluhráče pomalu už opouštějící hrací plochu k dalším kouskům. Diváci zrovna spustili svůj oblíbený pokřik "Kdo neskáče není Čech!". Nedvěd na sobě nedal znát devadesát minut těžkých bojů, a v duchu skandovaného povelu hopsal i s vlajkou v ruce.
Rakušané jen tiše přihlíželi oslavám, a pomalu odcházeli ze stadionu. Nechali české hosty slavit, a moc se už o ně nestarali.
Temelín vyburcoval domácí diváky
Ale ještě před chvílí to bylo jinak. Ve druhé půli byli dlouho na koni domácí, a navíc rozzlobení gestem českých fanoušků pískali na hráče v červených dresech.
Zlom a ztrátu české nadvlády v ochozech přinesly dva momenty z úvodu druhého poločasu. Už v padesáté minutě Haas vyrovnal, a domácí vycítili šanci na dobrý výsledek. Do bojového žáru je pak vyburcoval obří trasperent, který vyvěsili čeští fanoušci.
"Österreichischer Fussball nein - Temelin ja!" neboli "Rakouský fotbal ne - Temelín ano", stálo na dlouhé žluté plachtě ozdobené symboly jaderné energie.
Netaktní žert, který se nedotkl jen názoru Rakušanů na dostavbu jaderné elektrárny, ale také jejich fotbalu, diváky rozčílil. Akce českých fotbalistů od té chvíle často doprovázelo pískání, a přátelská atmosféra navozená už před zápasem, byla pryč.
Potlesk pro Panenku s Kadrabou
"Gratulujeme českému týmu k postupu na mistrovství Evropy a přejeme mu hodně úspěchů," přál už při nástupu k rozcvičce místní hlasatel a nechal svá slova přeložit i do češtiny.
Diváci skandovali "My jsme tady doma!" a vděční hostitelé jim k tomu vyhrávali v rodném jazyce. O atmosféru se totiž před utkáním starala mimo jiné i pravá česká dechovka. Vídeňským Praterem se neslo Kmochovo "Kolíne, Kolíne," a další české i moravské lidovky.
Český podtext měla i další akce předzápasového programu: předseda ČMFS Jan Obst předával dar Josefu Kadrabovi k sedmdesátým narozeninám. Bývalý československý reprezentant žije už několik desetiletí tady ve Vídni. Větší potlesk, a to od obou táborů v hledišti, však sklidil další host tohoto ceremoniálu Antonín Panenka. Vídeňáci si dobře pamatují na jeho zápasy v dresu místního Rapidu.
Už jistý postup se do nedaleké metropole vydaly slavit tisíce lidí. Podle poznávacích značek na autech v okolí stadionu i z nápisů na vlajkách bylo vidět, že přijeli fanoušci opravdu z celé země: Šumperk, Olomouc, Plzeň, Brno, Jihlava, Most...
Na stadion se české publikum trousilo z nedalekého zábavního parku Prater známého především díky obřímu ruskému kolu. Tady to nejvíc klokotalo, tady Češi odpočívali po cestě natahované dlouhým čekáním na hranicích a posilovali se na odpoledne.
Někdo žmoulal z domova přivezenou plastikovou láhev s vodou a ukusoval z dovezeného krajíce chleba, jiní se ze všech sil snažili zvýšit tržbu v místních restauracích. Na odbyt šlo pochopitelně především pivo, a nad stoly se nesly bojové pokřiky.
"Češi do toho! Češi do toho!" křičela i skupina příznivců v červených dresech ve voze taženém koněm. To už se publikum začalo přesunovat z parku na stadion. Kdo šel pěšky, nemohl minout stánek s vlajkami, šálami, trumpetami a dalšími "potřebami pro fanoušky". Prodavačka mluvila slovensky a do dálky oznamovala: "Pro české fanoušky máme nižší ceny!"
Návštěvníci z Prahy, Brna, Ostravy i odjinud však svůj arzenál doplňovat nepotřebovali: dresy, šály, vlajky, všeho měli dost, jejich sektor byl mnohem výraznější než ten rakouský.
Už jsme tady, hlásili se Češi
Fanouškům hostujícího mužstva vyhradili pořadatelé čtvrtinu z kruhových tribun, která byla za jednou z branek, a právě tento sektor byl nejvíc našlapaný. A byl také nejvíc slyšet. "Už jsme tady!" oznamovali hosté celé Vídni.
Na vyvěšení červenomodrobílých vlajek nestačily tři prstence zdí oddělující jednotlivé stupně ochozů. Další desítky zástav žmoulané v rukou vyletěly do vzduchu v sedmadvacáté minutě, když Jankulovski poslal Brücknerův tým do vedení. Vlajek byla mezi lidmi snad tisícovka.
Rakouská část publika sice měla početní převahu, ale po prvním gólu nadlouho utichla.
"Kdo neskáče není Čech!" pokračovala naopak za Čechovou brankou veselice. Pozitivní energii z obecenstva přejímali hráči na trávníku a pouštěli se do dalších a dalších útoků.
A to byl teprve první poločas, a útočilo se k tribuně, kterou ovládali domácí.
Jenže po přestávce i domácí útočili směrem ke svým, a jim to dlouho svědčilo mnohem více. Po vyrovnání sborově skandovali "Sieg!" "Vítězství!", a hráči, ač v početním oslabení, šli zarputile za tímto cílem. Teprve Vachouškovo vyrovnání, které přišlo pár vteřin po rakouské vedoucí brance, Čechy znovu nažhavilo.
Nedvěd je k tomu jasnou gestikulací ještě povzbudil. Publikum jej vyslyšelo, a tak si kapitán české reprezentace už za chvíli mohl vychutnat velkou děkovačku.
 Petr Čech (vlevo) a Štěpán Vachoušek se radují po vítězství fotbalové reprezentace v kvalifikačním utkání v Rakousku. |
 Petr Voříšek, Adam Petrouš, Roman Týce a Jan Koller zdraví fanoušky po vítězství fotbalové reprezentace v kvalifikačním utkání v Rakousku |
 Kapitán fotbalové reprezentace Pavel Nedvěd zdraví české fanoušky na stadionu ve Vídni. |
 Pavel Nedvěd se Janem Kollerem vydali po vítězství v Rakousku k sektoru českých fanoušků. |
 Rakouský obránce Joachim Standfest, brankář Thomas Mandl se snaží zastavit a českého záložníka Štěpána Vachouška v kvalifikačním utkání v Rakousku. |
 Štastný střelec s kapitánem. Marek Jankulovski se raduje z úvodního gólu, s gratulací spěcha kapitán Pavel Nedvěd. |
 Marek Jankulovski se s jmenovcem Heinzem snaží zastavit Markuse Schoppa. |
 Pavel Nedvěd, kapitán českého výběru v akci. |
 Český reprezentant Tomáš Galásek zastavuje akci Markuse Schoppa. |
 Joachim Standfest(vpravo) v souboji se Štěpánem Vachouškem. |
 Edi Glieder (vlevo) ve sprinterském souboji s Markem Jankulovskim. |
 Češi se radují z gólu v rakouské síti. |
 Rakouský fotbal ne, Temelín ano, stálo na transparentu českých fanoušků. |
 Pouze z lavičky sledovali Milan Baroš (vlevo) se Zdeňkem Grygerou v říjnu 2003 zápas s Rakouskem. |
 Reprezentační trenér Karel Brückner. |
 Čeští fanoušci skládají s písmen nápis "Temelín s námi". |
 Vyrovnal! V 80. minutě vstřelil Štěpán Vachoušek gól na 2:2. |
 Děkovačka po vítězném zápase. Zleva: masér Eduard Poustka, Pavel Nedvěd, kustod Jaroslav John. |
 Zdviženým palcem chválí kapitán české reprezentace Pavel Nedvěd fanoušky, kteří přijeli povzbudit tým do Vídně. |
 Kapitán Pavel Nedvěd s českou vlajkou po vítězném zápase s Rakouskem, který uzavřel úspěšnou evropskou kvalifikaci. |
 Nadšený. Pavel Nedvěd neskrývá radost po závěrečném zápase kvalifikace. |
 Pavel Nedvěd se raduje po gólu. |
 Pavel Nedvěd pomáhá zraněnému Marku Jankulovskému. |
 Česká fotbalova reprezentace před utkáním s Rakouskem. |
 Atmosféra na vídeňském stadionu při zápase Rakousko - Česko. |
 Kapitán české reprezentace Pavel Nedvěd padá po faulu Joachima Standfesta, přihlíží Thomas Flögel. |
 Kotel. Čeští fanoušci na stadionu ve Vídni. |
 Nápis Temelín s námi vytvořili čeští fanoušci na vídeňském stadionu. |
 Tisíce českých fanoušků dorazily do Vídně na poslední zápas evropské kvalifikace. |
