Ale pozor! Místo euforie je nyní na místě obezřetnost. Náskok 1:0 z Osla, s nímž jdou Češi do odvety, vypadá na první pohled lépe, než jaký je ve skutečnosti.
„Porážka 0:1 je pro nás dobrá výchozí pozice,“ prohlašuje dokonce John Arne Riise, norská hvězda, jež včera v Praze společně s ostatními vystoupila z letadla.
V Riiseho větě je možná kus povinného sebevědomí, rozhodně však i kus pravdy. „Fanoušci jsou v euforii, my šťastní, že máme tak krásný výsledek, ale... je to hrozně zrádné!“ varuje obránce Tomáš Ujfaluši.
Totéž vám řeknou i ostatní čeští hráči. Cítíte z nich, že si uvědomují: Fotbalová korida ještě neskončila.
Výsledek 1:0 připomíná zdánlivě pevnou zem, po níž se dá dojít na šampionát. Z ní se však může během vteřiny stát bažina, která navždy pohltí veškeré naděje.
Nevěříte? Pak si zkuste představit, co nastane, když dají Norové první gól. Rázem by se začínalo znovu a psychická výhoda by byla na straně soupeře. Byli by to Češi, s nimiž by mohla zacloumat ztráta náskoku.
|
Česko a baráž ■ Baráže se hrají přes půl století. |
Kdo ví, co se pak může dít. „Vemte si, že běží 80. minuta a stav je 0:0. To potom může rozhodnout každá maličkost, půjde o nervy, nerozhoduje jen herní kvalita,“ líčí obránce David Rozehnal.
Aby nedošlo k mýlce: český náskok je před zápasem samozřejmě výhodou. „Ale je to, jako byste doma vedli v první minutě 1:0. Ještě máte 89 minut,“ tvrdí kouč Karel Brückner. Dál mluvit nemusí, aby bylo zřejmé, jak šíleně obtížná může odveta být.
Nedá se proto čekat, že by zítra Češi rozpoutali ofenzivní karneval. Pozorná obrana = hlavní základ úspěchu. „I když nás fanoušci poženou dopředu, nenecháme se strhnout,“ ubezpečuje záložník Tomáš Rosický.
A Brückner dodává: „Hráči jsou mentálně silní. Nemyslím, že by nám poslední krok svázal nohy.“
