V nejvyšší soutěži přitom odehrál teprve deset zápasů. I v nich, stejně jako v utkáních Evropské ligy, ale stačil zaujmout trenéra Pavla Vrbu natolik, že v nominaci narychlo nahradil zraněného Davida Limberského. Když zpráva vyšla najevo, nestíhal sbírat gratulace.
„Blahopřálo mi hodně lidí. Táta říkal, že za ním všichni doma v Brumově chodí a ptají se,“ vyprávěl. „Ale když jsem to slyšel poprvé, myslel jsem si, že je to vtip. Trenér mi sice v týdnu něco naznačoval, ale fakt jsem si myslel, že si ze mě dělá srandu. Sice se o tom už předtím psalo, ale nechtěl jsem si to připouštět.“
O čem ještě v úterý odpoledne na Strahově mluvil?
O radosti z nominace:
„Krásný pocit. Když pracujete a věříte v to, tak se to splní. Ale když jsem byl na Žižkově, tak mě ani nenapadlo, že bych mohl do půl roku být v reprezentaci. Vůbec. Kdyby mi to tehdy někdo řekl, vysmál bych se mu.“
O krizi Žižkova, kterou pocítil v minulé sezoně:
„Mohli jsme se na to tehdy vykašlat, ale co bychom z toho měli? Místo toho jsme si řekli, že budeme makat, abychom se měli líp. A máme se líp. Spíš už na to chci zapomenout, než abych si to připomínal. Nikomu bych to nepřál. Ale Žižkov samozřejmě dál sleduju.“
O tom, že mu rodina v kritických chvílích radila, aby místo fotbalu šel do práce:
„Ano, trochu už jsme to probírali. Ale nechtěl jsem si to připustit, říkal jsem, že ne. Vůbec nevím, co bych šel dělat. Jsem vyučený mechanik-seřizovač, ale to už bych určitě neuměl.“
O skoku ze druhé ligy až do reprezentace:
„Je to hodně nad plán. Když jsem vyrážel na sraz, byl jsem trochu nervózní, ale tady to ze mě spadlo. Už předtím jsem se v Liberci bavil s kluky, kteří mají z reprezentace zkušenosti. Trochu mě zasvětili do toho, jak to tady chodí, ale pořád mám respekt. Vedle mě jsou top hráči.“
O trenéru Trpišovském, který ho vedl na Žižkově i nyní v Liberci:
„Dá se říct, že je to můj osudový trenér. Taky ze mě definitivně udělal krajního obránce, i když jsem tam nejdřív jen zaskakoval. Jsou trochu podobné typy s panem Vrbou, chtějí, aby krajní obránci podporovali útok, což je pro mě dobře.“
O Evropské lize:
„Když jsem šel do Liberce, trochu jsem se toho bál. Na druhou stranu jsem si to chtěl vyzkoušet, byl to můj cíl. Myslím, že my, kteří jsme přišli ze druhé ligy, jsme to zvládli slušně. Srovnání s evropskými týmy nám všem určitě pomohlo.“
O zranění ze zápasu s Groningenem:
„Dostal jsem koňara, šel jsem hned na vyšetření. Doktoři řekli, že se tam nic neukázalo, tak jsem dostal od klubu zelenou a mohl přijet na reprezentační sraz.“
O šanci na debut:
„Trenér říkal, že šanci dostanou všichni, tak věřím, že se na mě taky dostane. Budu rád za každou minutu na hřišti. Vždyť jsem tu poprvé... Kdybych si mohl vybrat, nastoupil bych rád v tom domácím zápase. Ostrava je kousek od Brumova, kde jsem se narodil, přijela by se podívat rodina.“
