U Srníčka žádná změna
Od posledního kvalifikačního zápasu se nic nezměnilo, Srníček zůstává v Brescii náhradníkem, Čech je fantastický ve Spartě, která září v Lize mistrů. "Když brankář nechytá, jistota mu chybět musí. Jen tréninkem ji získat nemůže," poznamenal Vladimír Borovička, bývalý gólman Bohemians a národního mužstva.
Jeho klubový kolega z osmdesátých let Zdeněk Hruška to vidí trochu jinak. "Vůbec bych se nebál, že by Srníček mohl být nejistý. Ale horší je, když delší dobu nechytá mladý gólman. Na něm se to pak projeví."
Luděk Mikloško, bývalý parťák Pavla Srníčka z Ostravy, tvrdí, že pokud brankáři chybí zápasový rytmus, zkušenost mu tolik nepomůže. "Může se stát, že špatně odhadne situaci. Váhá, jestli má vyběhnout, nebo zůstat," podotkl Mikloško, současný trenér brankářů londýnského West Hamu United.
"Ale jestli Srníček chytá aspoň za béčko, tak to stačí. Horší by to bylo, kdyby v brance nestál vůbec. Nejde o to jen chytat, teď se totiž od brankářů vyžaduje, aby zajišťovali obranu. V podstatě vystupují jako libero."
Polemizovat, nebo nepolemizovat
Srníček je v reprezentaci prověřený, v posledních sezonách byl oporou. Jenže letos to tolik neplatí. Na Islandu dostal tři góly, doma s Maltou dva, proti Bulharsku na něj nešla pořádná střela. Čech v domácí lize nedostal gól 855 minut a v Lize mistrů pustil v šesti zápasech jen tři branky.
Dost důvodů, aby se o postu gólmana národního mužstva podrobně debatovalo. "Tady není o čem polemizovat. Já bych vůbec neváhal. Srníčka bych totiž do reprezentace nevzal, když nechytá," pronesl Borovička.
Jenže devatenáctiletý Čech ještě ani jednou nenastoupil za národní mužstvo. To je však jediné, co mluví proti němu. "Ale mládí přináší bezstarostnost, určitě by se strachy nepoložil," řekl Hruška. "A hlavně nerozhoduje věk, ale výkonnost. Čecha jsem několikrát viděl a musím uznat, že je vynikající," dodal Mikloško. "Ale tím nechci říct, že by Srníček neměl chytat. Je pořád výborný a stejně lepší gólmany nemáme."
Přesto jednoznačně neřekne, kterému brankáři by v Belgii dal přednost. "Rozhodoval bych se podle toho, jak vypadají v přípravě. Její význam bych určitě nepodceňoval, na tréninku jde dost poznat, jestli je brankář v dobré náladě, v jaké je pohodě," dodal Mikloško.
Hruška by se nebál nasadit jak Srníčka, tak i Čecha. "Oběma věřím. Jde jen o to, koho z těch výborných gólmanů nechat sedět. Nenastala situace, koho z těch špatných postavit."
Kdo nechytá v klubu, nebude v reprezentaci
V osmdesátých letech ctili trenéři fotbalové reprezentace nepsané pravidlo: kdo nechytá v klubu, nebude v reprezentaci. "Nesouhlasil jsem s tím," poznamenal Hruška. Doplatil na to, stejně jako Borovička, s nímž se střídal v Bohemians, ale oba patřili i do reprezentace. Tam se však nikdy společně nesešli.
"Chytal jsem za národní mužstvo v Řecku, ale když jsme se vrátili domů, nebyl jsem v nominaci na ligu. Tak jsem z reprezentace vypadl. Proto je teď pro mě nepochopitelné, že je tam Srníček," prohlásil Borovička.
Potom si role s Hruškou vyměnili. Když přijel ze srazu národního mužstva on, trenér Pospíchal ho v Bohemians nepostavil. "Myslím si, že to byl od trenéra svérazný záměr. Snad chtěl, aby oba zůstali na zemi," poznamenal Mikloško, vedle něhož se oba gólmani v reprezentaci střídali.
