Velmi dobrý článek, škoda, že v něm není věk paní Klimkové, protože v ženském fotbale je hodně důležité, kdy jste hrály, začínaly. Fotbal jsem hrála s klukama tzv. "za barákem", v šedesátých letech se smělo hrát až od 15 ti let... už tenkrát - ale jen díky Mladé frontě a Mladému světu - se tu hrál velký mezinárodní turnaj "O srdce Mladého světa", jezdily jsme se Slavií Praha o své dovolené či prázdninách do Itálie za své peníze, ve 13 hráčkách, zbytek autobusu vždy obsadili bafuňáři z ČSTV a fotbalového svazu, aby si v kapitalistické cizině nakoupili nějakou ledničku či magneťák. Pak někdy v 84' roce i s rodící se repre. U nás se hrálo jen na škváře, na trávu směli jen chlapi a když k nám pak přijely Italky a vystoupily na Slavii u našeho hřiště, zděšeně komentovaly, že na uhlí hrát nebudou a odjely na hotel. Hrála jsem až do 45 (to už 2.ligu), pro tu obyčejnou radost a lásku k tomuhle krásnýmu sportu, než řeklo zdraví dost. Ale mělo to všechno svoje kouzlo, když jsme remizovaly v Itálii před 10 tisíci diváky s jejich nejlepším už tehdy profiklubem v celé Evropě - ony v superdresech a kolíkových kopačkách nad námi ohrnovaly nos, my v sepraných sešívaných a v gumotextilkách... to byla éra Slávky Vošické, a Viky Trnkové ze Slavie a sester Novákových ze Sparty i dalších... nakonec obdiv jejich výkonům vyjádřila i tehdejší trenérská hvězda Václav Ježek ... snad se dočkáme i v českém rybníčku v této oblasti většího nadhledu. Držím palce..
