Když se dnes Vacek rozhlédne po současné domácí fotbalové scéně, nemá důvod k nespokojenosti.
"Národní tým je na mistrovství Evropy, úspěšné jsou i mládežnické reprezentace, příští rok hostíme finále evropského Superpoháru, v roce 2015 budeme pořádat evropský šampionát jedenadvacítek," vypočítává dnešní šedesátník, dlouholetý šéf obchodní společnosti Pragosport a místopředseda svazu z let 2001 až 2009.
Jak jste vnímal porážku ve volbách v červnu 2009, když byl svazovým místopředsedou za ligu zvolen Miroslav Kříž?
Na jednu stranu jsem chtěl ve vedení českého fotbalu pokračovat, na druhou jsem tu porážku bral jako vysvobození. Najednou jsem totiž měl mnohem víc času, hlavně na svou firmu. A samozřejmě je to znát na hospodářském výsledku. Za poslední dva roky se Pragosportu zvedl zisk o dvacet procent.
Jaroslav VacekVe funkci místopředsedy ČMFS působil dvě volební období od června 2001 do června 2009. Navíc od jejího vzniku v roce 1993 byl až do června 2009 šéfem marketingové společnosti STES, která pro český fotbal produkuje peníze. S fotbalem má Vacek co do činění i dnes. Pragosport obchoduje především s fotbalovými televizními právy, ale českému divákovi zprostředkovává mimo jiné hokej, tenis, formuli 1, basketbal, volejbal, ragby či golf. "Díky Pragosportu mohli fanoušci vidět únorový přenos z přípravy fotbalistů v Irsku, v květnu jim zase zprostředkujeme zápas Česko - Izrael, který se bude hrát v Rakousku v rámci soustředění před Eurem," říká Vacek. |
Zároveň s vaším odchodem z vedení českého fotbalu byl do čela svazu zvolen Ivan Hašek. Národ ho miloval, jenže to samo o sobě by nestačilo. Co vlastně stálo za pozadím jeho volby?
Za Haškem stála silná lobby z tehdejší Sazky, což už se ostatně všeobecně ví. Šéf fotbalu je automaticky členem výkonného výboru ČSTV a ten byl donedávna majoritním akcionářem Sazky. A její tehdejší šéf Hušák měl dobře spočítané, že za to lobbovaní pro Haška bude mít od fotbalového šéfa podporu při důležitých hlasováních na půdě ČSTV. Jinými slovy by se dalo říct, že jediným cílem tohoto lobbingu bylo vytvořit pro Sazku výhodnou pozici pro řešení neodvratitelných problémů této společnosti.
Takže Haškova rezignace loni v červnu vás nepřekvapila? Například bývalý svazový místopředseda Vlastimil Košťál tehdy poznamenal, že když padl Haškův hlavní podporovatel Sazka, čekal prý jeho odstoupení každým dnem.
Nepřekvapilo mě to ani v nejmenším. I já jsem Haškovu rezignaci v souvislosti s tehdejším krachem Sazky čekal.
V kuloárech se mluví o tom, že Hušák podporoval Ivana Haška nejen vzpomínaným lobbingem, ale zainteresoval ho prý i hmotně.
Tyto spekulace se ke mně samozřejmě donesly, ale potvrdit to nikdo nemůže. Ale člověku s průměrnou inteligencí musí leccos dojít. Když šla Sazka do konkurzu, Hašek to zabalil a šel jako trenér vydělávat do Emirátů. Víc bych se v tom nepatlal.
"Hašek funkcionářem není ani náhodou. Leda tak špatným funkcionářem. Když se stal svazovým šéfem, přibral si jako vedlejšák funkci trenéra národního mužstva." Jaroslav Vacek o Ivanu Haškovi |
Je podle vás Hašek trenérem, nebo funkcionářem?
Tohle je přece jasné, funkcionářem není ani náhodou. Leda tak špatným funkcionářem. Hašek totiž nikdy nebyl Platinim. Tím myslím, že Platini byl nejdřív hráč a zase jenom hráč. Pak byl trenér a zase jenom trenér. A když se dal na dráhu funkcionáře, věnoval se jen funkcionaření. Kdežto Hašek když se stal šéfem českého fotbalu, přibral si jako vedlejšák funkci trenéra národního mužstva. A kvalifikaci pro mistrovství světa v Jižní Africe stejně nezachránil.
V jaké profesi tedy byl Hašek - u veřejnosti před časem spasitel českého fotbalu - nejsilnější? Jako hráč, jako trenér, nebo jako činovník?
Největší jméno si určitě udělal jako vynikající fotbalista, navíc fotbalista s obrovskou autoritou. Nikdy nezapomenu, jaké slovo měl v kabině tehdy ještě československého mužstva na mistrovství světa 1990 v Itálii. V roli kapitána sepsul a vyhecoval kohokoli, ovládal například Chovance i Skuhravého, brilantně zvládnul i Milana Luhového, který byl hodně nesvůj, protože nehrál.
Zleva Ivan Hašek a Jaroslav Vacek
A Hašek coby trenér?
Média ho často prezentovala jako světového trenéra, jenže on je trenérem solidním. Že udělal dva tituly se Spartou, to na mezinárodní úrovni moc neznamená. Takže osmačtyřicetiletý Hašek na opravdu pořádný trenérský úspěch stále ještě čeká.
O Haškovi funkcionáři jste se už zmínil.
Opakuju, že jestli Hašek něco v žádném případě není, tak kvalitní funkcionář. Je typickým příkladem člověka, který když se má v mládí formovat pro obyčejný život, má zajištěný veškerý servis a nemusí se vůbec o nic starat. To pak na takových úspěšných sportovcích zanechává následky. Ale Hašek není zdaleka jediným, který profesi funkcionáře nezvládl. Další zase nezvládají pozice trenérů, manažerů, sportovních ředitelů a podobně. Protože najednou se musí starat i o jiné, zatímco v době jejich aktivní kariéry se nemuseli starat ani o sebe.
Jak na vás zapůsobilo záhadné zmizení Miroslava Kříže v květnu 2010? Tedy muže, který vás v červnu 2009 vystřídal ve funkci svazového místopředsedy?
Normální člověk se s jeho zmizením identifikovat nemůže. Ve fotbalovém prostředí se Kříž pohyboval úplně normálně. O jeho zmizení nic nevím a můžu se jen domnívat, že to nějak souvisí s jeho podnikatelskými aktivitami.
Kříž byl jedním z tehdejších šéfů plzeňského klubu. Co vůbec říkáte tažení plzeňských fotbalistů za poslední rok?
Když do rybníka vypustíte štiku, nesmírně tím chov oživíte. A tohle je případ Plzně. Když někdo začne ohrožovat velké kluby, přinese to do fotbalu progresi a jenom mu to prospěje. Takže před Plzní a před tím, co v pohárové Evropě dokázala, klobouk dolů. Jenže hlavní zkouška tenhle západočeský klub čeká až den poté. Čímž mám na mysli, jak se vypořádá s tím, když sportovní a ekonomický úspěch nezopakuje. V českých podmínkách takové úspěchy nejsou dlouhodobé, domácí fotbalový trh neumožňuje udržení vysoké příjmové hladiny a přicházejí pády. Viz například to, co po dvou titulech potkalo Slavii.
"Strakovi jsem se nedivil, protože dostal výhodnou nabídku. A za sparťanské srdce si nic nekoupí." Jaroslav Vacek o Františku Strakovi |
Zmínil jste Slavii. Co soudíte o jejím angažování sparťanského srdcaře Františka Straky na trenérský post?
Strakovi jsem se nedivil, protože dostal výhodnou nabídku. A za sparťanské srdce si nic nekoupí. Od nového slávistického managementu jsem to bral jako kontroverzní rozhodnutí, které by zabrat mohlo.
Ovšem u fanoušků nezabralo ani náhodou.
Nečekal jsem tu zabetonovanou nenávist skalních slávistických fanoušků vůči Strakovi. Ale to nemění nic na mém názoru, že lidi z nefotbalového prostředí přinášejí do fotbalu zajímavé nápady.
Patří mezi takové nápady například opětné angažování Jaroslava Hřebíka ve Spartě podnikatelem Danielem Křetínským?
Může být. Pokud vím, před lety se tihle dva ve zlém nerozešli. Hřebíkovi to prostě na trenérském postu nešlo, a tak ve Spartě skončil. Ale Hřebík je fotbalový filosof a s Křetínským našli společnou řeč. Vlastně oni ji nikdy neztratili. Tak je tu další pokus, který buď vyjde, nebo nevyjde. A když to nevyjde, tak Spartu jako klub to nepoznamená, protože má silné zázemí.
Jaroslav Vacek, bývalý místopředseda ČMFS. Ve funkci strávil osm let.
Jak hodnotíte současného šéfa fotbalové asociace Miroslava Peltu?
Vždycky jsem zastával názor, že náš fotbal by měl vést někdo zvenčí. Někdo, koho s fotbalem nespojuje minulost. Ale teď jen s uspokojením zírám, jak fotbal složitou situaci vyřešil tím, že za svého šéfa zvolil Peltu. Fotbal prostě našel svého muže. Člověka, kterému by před pár měsíci nikdo takovou šanci nedával.
Co vám na Peltovi nejvíc imponuje?
Se zájmem sleduju, jak dokáže hledat nejvhodnější cesty ke sjednocení celého hnutí. Má přitom obrovskou výhodu, že fotbal má dvě krásné vlastnosti. Zaprvé lidi na něj choděj, i když je blbej, a zadruhé je samočistící, protože ve finále z něj to špatné tak jako tak odpadne. Pelta i ty nejostřejší hrany dokáže otupit svou bezprostředností a otevřeností. Dovedu si představit, že všem cílovým skupinám, které se o fotbal zajímají, je tento typ funkcionáře nejbližší. Dokonce věřím, že Pelta je schopný vyřešit neřešitelný případ Bohemek. A o to víc si teď uvědomuju, jak jsme fotbalové veřejnosti museli jít na nervy já nebo Vlasta Košťál.
Mimochodem, v březnu 2010 jste vy a Košťál vypovídali před disciplinární komisí. Ta zjišťovala míru vaší viny na špatném svazovém hospodaření. Měli jste se podílet na ztrátě částky kolem pětačtyřiceti milionů korun.
Když jsem tenkrát to předvolání na disciplinárku dostal, smíchy jsem se za břicho popadal. Samozřejmě jsme žádné peníze nezašantročili. A za to břicho se v téhle souvislosti popadám ještě dnes.
I vás jako každého Čecha potěšilo, že se národní mužstvo probojovalo na letošní mistrovství Evropy. Ale ruku na srdce, kdybyste seděl ve výkonném výboru fotbalové asociace, byl byste loni po srpnovém debaklu v přípravě v Norsku pro odvolání trenéra Bílka?
Musím přiznat, že bych tenkrát jeho odvolání inicioval. Jenže Bílek byl před časem většinou fotbalového národa vnímán málem jako nesvéprávný trenér. Do všeho mu totiž kafral Ivan Hašek, kterého coby šéfa svazu vedle golfu zrovna tohle bavilo nejvíc. Ale pak se ukázalo, že Bílek má svůj rozum. Dnes na mě jako nezávislý kouč dělá velice dobrý dojem a jsem rád, že u národního mužstva je.
