Ve čtvrtek nastoupil v přípravném duelu proti Kuvajtu (7:0) sice až na závěrečnou dvacetiminutovku, ale i tak stihl dát unavenému soupeři dva góly.
Česko - Kuvajt 7:0, příprava na jednu bránu, po dvou gólech dali Pešek i Sýkora |
„Doufal jsem, že si aspoň chvilku zahraju a nakonec jsem dal dvě branky. Super to bylo. Jsem rád, že jsme to zvládli a připravili se na úterý,“ poznamenal sedmadvacetiletý záložník.
Byl ještě ve Slavii, když v národním týmu nastoupil naposledy. Od nového trenérského vedením v čele s Jaroslavem Šilhavým pozvánku přes tři roky nedostal. Až teď, dodatečnou.
„A jsem za to rád. Je tady skvělá parta i lidi kolem. Reprezentace je nejvíc, co může být, a já jsem šťastný, že jsem se v létě vrátil do Česka,“ pokračoval Sýkora, který v srpnu vyměnil polskou Poznaň za rodnou Plzeň. Ve Viktorii hostuje do konce sezony.
Předtím byl také jako slávistický host v Liberci a v Jablonci.
„Nevím, jak se za dobu, co jsem tu nebyl, změnila reprezentace. To bych nerad hodnotil, ale můžu mluvit o sobě: vyspěl jsem na hřišti i mimo něj. Pomohl mi rok v Polsku, který nebyl lehký, ale člověk si mohl srovnat fotbalový život, co od něj ještě očekává, čeho chce dosáhnout. Jen doufám, že na téhle cestě vydržím.“
V Plzni se stal hned po svém příchodu důležitou postavou, trenér Michal Bílek na něj spoléhá, byť čísla by jako ofenzivní záložník mohl mít lepší: v lize dal zatím jeden gól a dva připravil.
To v reprezentaci, kde měl dosud v deseti zápasech jednu branku, si osobní bilanci ve čtvrtek výrazně zlepšil. I proto teď jistě bude vyhlížet start v úterním kvalifikačním duelu s Estonci.
„Jestli jsem trenérovi zamotal hlavu? Těžko říct. Když jsem přišel na hřiště, zápas už byl rozhodnutý. Chtěl jsem samozřejmě podat co nejlepší výkon a branky dodají sebedůvěru každému.“
