Poláka, jednoho z nejlepších středních záložníků v lize, překvapilo, že si místo v národním mužstvu udržel. "Přece jen jsem tam byl před měsícem poprvé."
Poprvé? Polák tak docela nemluví pravdu. V únorovém mezistátním utkání ve Slovinsku nastoupil za reprezentaci už potřetí. Předchozí dva starty jsou však hodně starého data, konkrétně pět a šest let. "Pak jsem se fotbalově zabrzdil," přiznává.
Ožil až v loňské sezoně. I proto při absenci zraněných opor Galáska, Rosického, Šmicra či odpočívajícího Poborského sáhl kouč Brückner při nominaci na Slovinsko také po něm.
A Polák zahrál skvěle. V závěru utkání výborný výkon korunoval nádherným gólem na 3:0 a čtenáři iDNES ho vyhlásili nejlepším hráčem českého mužstva.
"Docela se mi to tam povedlo, i když taky jsem udělal pár chyb. Ale dobré věci asi převážily, takže jsem tak trochu pozvánku čekal," poznamenal.
"Na druhou stranu jsem si zase říkal, že se do mužstva vrátí kluci, co hrají stabilně a na mě místo nezbude. Proto asi to překvapení," přemítal.
Od kouče Karla Brücknera tak dostal dodatečný dárek k pondělním čtyřiadvacetinám. "Mám obrovskou radost."
Brückner teď vzal do mužstva zkušené i mladé fotbalisty. Dostalo se nejen na Poláka, ale i na jeho vrstevníky Plašila, Juna či Rozehnala.
"Pravda, z té naší jedenadvacítky je tam už hodně kluků," uznává Polák. "Trenér asi dá na hráče, které dobře zná a s kterými už pracoval."
V jedenadvacítce ze současného národního mužstva pod Brücknerem kromě Poláka hráli Čech, Hübschman, Jankulovski, Jiránek, Rozehnal, Ujfaluši, Týce, Sionko, Vachoušek, Baroš a Jun.
"Být v jedenadvacítce, to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Sbíral jsem zkušenosti a učil se od jiných," vzpomíná Polák.
V únorové přípravě ve Slovinsku nastoupil v základní sestavě. Cítí se na ni i teď?
"Nevím. A hlavně není vhodné, abych o tom mluvil. Pro mě to teď končí tím, že jsem vůbec v kádru. Naše reprezentace má takový zvuk, že je už velký úspěch vůbec se do ní vůbec dostat."
