"Považuji Františka Chvalovského za svého přítele a jsem rád, že jsem s ním mohl spolupracovat," poznamenal Chovanec.
Karel Brückler, právní zástupce někdejšího fotbalového bosse, mimo jiné připomněl zásluhy Chvalovského o český fotbal.
Chovanec poté na otázku, do jaké míry mu autoritativní a rozhodný Chvalovský chyběl v posledních měsících, kdy mu někteří reprezentanti začali přerůstat přes hlavu, reagoval. "Že mi hráči přerůstali přes hlavu, to je váš názor. K Chvalovskému mohu jen říci, že z profesního hlediska jsem se od něj mnohému naučil."
Mnohem trefněji na dotaz položený Chovancovi o něco později bezděčně odpověděl právník Brückler, když řekl: "Kdyby Chvalovský dnes nebyl tam, kde je, vývoj našeho fotbalu by určitě vypadal jinak."
Žádosti o rozhovor na téma reprezentace a rezignace Chovanec slušně, leč důrazně odmítal. "Je to už za mnou, všechno jsem uzavřel," říkal. "Už jsem mimo fotbal, ale nezanevřel jsem na něj. Jistě se na nějakých zápasech vídat budeme. Ale když budete chtít o fotbale něco oficiálně, přijďte za mnou až zase budu trenérem." A taktně naznačoval, že setkání nad knihou nemíní změnit ve svou tiskovou konferenci.
Jenže obrnit se po rezignaci mlčením a nepřístupností, není to Chovancovi spíš na škodu? "Je to možné, ale opravdu se na tohle téma bavit nechci. Rád bych měl klid, vždyť vánoce jsou za dveřmi," odpovídal už na odchodu na neplánované otázky. "A že jste se mě po úterní rezignaci nemohli dovolat? Opravdu jsem měl rozbitý mobil," vysvětlil a na důkaz ukázal zbrusu nový přístroj. A vzápětí z fotbalové společnosti rozvážně odkráčel.
