Když dvacet minut před koncem šestadvacetiletý útočník střídal, hlediště mu bouřlivě aplaudovalo. V té době Češi vedli 1:0, zápas nakonec dotáhli k vítězství 3:1. A přispěl k němu i Baroš, i když gól nedal.
"Jsem rád, že jsmy vyhráli a v kvalifikaci jsme se doma s fanoušky rozloučili vítězstvím," říkal Baroš, když po zápase vyšel z kabiny. "Myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě. V závěru už to z naší strany byla exhibice."
Těsně před výkopem se objal s kapitánem Tomášem Rosickým a vzápětí prudce vyrazil proti soupeři, který rozehrával.
Ač byl studený večer a pršelo, vzal si bílý dres s krátkými rukávy. Ale zima mu nebyla, Baroš hrál hodně v pohybu, téměř se nezastavil.
Obětavě se vracel a pomáhal vzadu, například obranným skluzem. Když spoluhráči získali míč, vyrazil rychle dopředu a nabíhal do volných prostorů. Bojoval. Neváhal sprintovat za míčem, i když bylo jasné, že je pro něj ztracený.
V prvním poločase dvakrát v zápalu boje fauloval, ale víc byl vidět při útočných akcích. "Přitom v národním mužstvu spíš hraju záložníka než útočníka," zalitoval.
Baroš začal zápas na hrotu vedle Kollera, ale když slovenská pětičlenná záloha přehrávala ve středu pole čtyři české muže, dal po deseti minutách kouč Brückner z lavičky povel, aby se Baroš stáhl.
"Není to můj post, ale nic s tím nenadělám. Trenér sice říká, že to není pravá záloha, že sedmdesát procent hraju zprava, zbytek zleva," poznamenal. "Před branku jsem se dostával spíš z krajů, rval jsem se. Dneska to bylo spíš o bojovnosti, než o fotbale."
Před zápasem se o jeho zařazení mezi fanoušky pochybovalo. V Lyonu v poslední době vůbec nenastupoval, spíš zaujal rychlou jízdou ve ferrari, po níž mu policisté vzali řidičský průkaz a zabavili auto.
Za národní tým hrál naposled před více než dvěma měsíci proti Irsku, kdy také nezklamal. Proti Slovákům byl vidět především v první půli.
Už ve druhé minutě v těžké pozici perfektně narazil Kollerovi, ale jeho centr hostující obránci odhlavičkovali.
Hned na druhé straně Baroš odvracel nebezpečnou situaci, když před vlastním pokutovým územím přeskočil o hlavu vyššího Štrbu.
Nepřesně střílel po přihrávce Pospěcha, polovysokou přihrávku špatně trefil, přesto mu fanoušci vděčně zatleskali. Vzrušením vstávali ze sedaček, když Baroš ve 14. minutě založil nadějnou akci. Dal perfektní přihrávku do běhu Rosickému. Ten odcentroval na Kollera, hosté ho sice pokryli, ale míč dostatečně od své branky neodkopli. Vzápětí si totiž Grygera narazil s Pospěchem a dal první gól zápasu.
V 36. minutě přišla Barošova parádní akce přes půl hřiště. To byl jeho nejlepší moment zápasu. Další šanci měl v 70. minutě.
Nejdřív se otáčel kolem obránce a chystal se našlápnout k úniku, ale Marek Čech ho stáhl a dostal za to žlutou kartu. Přímý kop perfetkně načechral Rosický, Baroš se odpoutal od obránců, ale hlavou z deseti kroků hlavičkoval nad.
Gestem se omlouval spoluhráči Kováčovi, centr mu mohl přenechat, Kováč by hlavičkoval z lepší pozice. Pak střídal.
