Baroš a:
1. Václav Svěrkoš.
2. Tomáš Necid.
3. Martin Fenin.
4. Nikdo.
Co je nejpravděpodobnější? "V útoku máme kvalitu, proto nevylučuju, že nastoupíme se dvěma útočníky," říká trenér Petr Rada.
Jeho věta však neznamená jistotu, že tomu tak bude. A pak, tvrzení o ofenzivní síle platilo donedávna víc.
Rozdíl mezi současným útokem a tím, jímž Češi disponovali do června 2008, je velký. Přesněji řečeno, dvoumetrový: obrovitý Jan Koller už střílí jen za ruskou Samaru, za reprezentaci nikoliv.
"Když skončil Koller, už si vepředu tolik nevěříme," všiml si bývalý reprezentant Vladimír Šmicer. "Tým měl naučený styl, který díky Kollerovi perfektně vycházel."
V národním mužstvu léta platilo: Nevíš-li si příliš rady, dej vzduchem dlouhý míč na Kollera. Dnes je situace o to složitější, když chybí zraněný Rosický, mozek útočných akcí.
Muži ve formě
Jak dopadly pokusy rozhýbat bez Kollera a Rosického gólový stroj? Po nadějné přípravě v Anglii (2:2) to není žádná sláva. V prvním utkání kvalifikace v Severním Irsku nasadil Rada jediného útočníka a tým branku nedal, trápení přišlo i se dvěma muži, neboť v Polsku a doma se Slovinskem padla jediná branka.
Povinná výhra 3:0 v San Marinu nemohla při pátrání po gólech poskytnout žádnou výraznou stopu a únorová příprava v Maroku skončila 0:0, ač Rada zkusil oba systémy... "Že máme problémy, ukazuje i to, že v anketě Fotbalista roku byl nejlepší útočník devátý," říká Šmicer.
Devátým v pořadí byl navíc zrovna Koller, hned za ním však skončili Baroš se Svěrkošem. Hlavně tito dva dokazují, že Rada může věřit ofenzivní kvalitě, pokud tedy útočníci prodají aktuální formu z klubů.
Nejvíc září Baroš, který dává góly v Galatasaray a díky 17 zásahům vede v Turecku tabulku střelců. Jenže v reprezentaci se za poslední dva roky trefil jedinkrát. Za tento kontrast může z velké části i záloha, jež mu nedokáže připravit vhodné pozice k zakončení.
To může být zásadní důvod, proč by Rada mohl k Barošovi přihodit druhého útočníka. Pět záložníků sice zahustí střed hřiště a ztíží ataky soupeře, ale zárukou kreativity nejsou.
Jako nejlepší parťák k Barošovi se jeví Svěrkoš, jehož zimní přestup z Ostravy do Sochaux nepřipravil o gólový apetit.
"A hraje pravidelně pod klasickým hrotem," naznačuje kouč, že by Svěrkoš mohl být jakousi spojkou mezi Barošem a zálohou a Češi by měli víceméně jistotu, že nebudou hrát s odříznutým útočníkem.
Slovinci mají navíc před sobotním zápasem potíže s brankářem a obranou, toho by mohli dva útočníci využít. Údernost a podporu útoku by mohli ještě zvětšit "ostré" kraje zálohy, zprava Sionko a zleva Šírl.
A další plus pro dva útočníky: většina hráčů by s nimi chtěla nastoupit a jejich přání není kvůli pocitu, s nímž do utkání půjdou, zanedbatelné.
"Dva útočníci nám sedí líp a formy kluků by bylo škoda nevyužít," míní kapitán Tomáš Ujfaluši.