Bylo to pro vás hodně neobvyklé, když se o titulu rozhodlo v jiném zápase? Kdyby Teplice vyhrály na Slavii, sparťanská korunovace by se nejméně o 5 dní odložila.
Aspoň teď máme klid. I když vzrušení u televize nebylo takové, jako kdybychom hráli o titul v posledním zápase posledního kola. Takový moment vám nemůže nic nahradit. Je to nejvyšší napětí.
V euforii tedy nejste, že?
Už tři týdny jsem nepochyboval... Ale přece jen: nikdy nevíte, co se může stát. Pořád jsem poslouchal, že teoreticky můžeme o titul přijít. Aspoň se o tom teď přestane mluvit, žádný konkurent už nám nezbývá.
Rozhodující zápas jste nakonec sledoval se šéfy klubu na Letné, přitom jste plánoval, že půjdete přímo na Strahov.
Šel bych, kdyby se nejednalo o rozhodující moment. Bylo taktičtější zůstat na Spartě.
Zvláštní, ligové kluby trénujete už 10 let a svůj premiérový titul máte teprve teď.
Někdo se přece nedočká nikdy... Titul je přitom cílem každého z nás. Jenže hůř se získává s Benešovem než se Spartou.
Ale ve Spartě jste už jednou byl. A taky ve Slavii.
Se Slavií jsem na jaře 99 vyhrál pohár, experti nás hodnotili jako nejlepší tým jara. Ve Spartě jsem před třemi lety končil v době, kdy jsme ztráceli na vedoucí Liberec jen bod. Dostávali jsme se z krize, jsem přesvědčený, že bychom titul získali. Jenže nakonec jste musel odejít. Tehdy mě napadlo: To je pěkný, už nikdy mít titul nebudeš!
Vážně? Přestal jste si věřit?
Přece jen, ve Spartě máte mnohem větší pravděpodobnost, že titul získáte. A já musel pryč od rozdělané práce.
Takže dnes to pro vás musí být satisfakce?
Ulevil jsem si, ale nejde o satisfakci. Hlavní trenér ve Spartě má strašně velkou zodpovědnost, pracuje pod obrovským tlakem. Větší už je jen v reprezentaci, které fandí celý národ - a většina národa pak fandí Spartě. Proto jsem rád, že po roční pauze znovu titul patří Spartě.
Byl tlak o to větší, že jste na lavičku usedl v půlce sezony? Fanoušci na vás zlostně řvali, chtěli, aby zůstal odvolaný František Straka.
Nic jednoduchého to nebylo, zodpovědnost se jen umocnila. Ale s nenávistí nic neudělám. Přesvědčíte jen toho, kdo je ochoten přesvědčení přijmout.
Lidé vám stále nefandí, i když poslední týdny jejich křik polevil.
Zaplaťpánbůh. Dostávám od fanoušků spoustu pozitivních dopisů a mailů, to mě povzbuzuje. Jsem přesvědčený, že pozitiva převyšují negativní ohlasy na stadionu, ačkoli právě ty jsou nejvíc slyšet.
V zimě jste si dal osobní úkol: zvýšit pro Spartu náskok, který tehdy měla. Můžete být spokojený, ne?
Jo, s tím spokojený jsem. Tehdy Sparta vedla o 9 bodů, dnes o 18. Ale nezlepšujeme se tak rychle, jak bych si představoval.
Opravdu?
Hráči se musí naučit, že plní úkoly v každém zápase, v každém tréninku. V ligovém závěru to budu vyžadovat. Šanci dostanou i ti, kteří třeba hodně seděli na lavičce.
Takže příprava na Ligu mistrů?
Přesně. V Lize mistrů nás čekají mnohem kvalitnější soupeři než v lize, mnohem útočnější. Proti nim se chyby nevyplácí. A Sparta musí obstát, to je můj další úkol.
