Vzpomínáte? Tehdy jste v závěru prohráli na Bohemians a titul k vám spadl díky pomoci Slavie, která porazila konkurenční Žižkov.
Na to nejde zapomenout. Byly to strašné nervy! Teď to snad půjde v mnohem větším klidu.
Takže nic podobného už byste nechtěl zažít?
Určitě ne. Říkáme si v kabině: Co nejdřív urvat potřebné čtyři body, ať už je pokoj. Nejlepší by bylo začít je sbírat hned ve středu na Slavii.
Jedete tam vyhrát?
Pokaždé chceme vyhrát, ale Slavia je kvalitní tým. I bod třeba bude dobrý.
Počítáte už v duchu, s kým a jak potřebné body získáte?
Nejen v duchu. Probíráme to i v kabině. Ale vždycky zazní: Pozor, čekají nás ještě hrozně těžké zápasy.
I proto, že poslední krok bývá nejtěžší?
Určitě. Prohrát ve 20. kole ještě není tak hrozné. Teď si ale říkáte, že každá ztráta se může vymstít. A ztratit v téhle fázi titul by byla ta největší pohroma na světě.
Navíc už nemůžete na slova o titulu reagovat, že zbývá ještě spousta kol.
I v tomhle směru jsme pod tlakem. Myslím, že to bylo vidět v posledním zápase doma s Příbramí. Byla to od nás křeč.
Dostávají vás do křeče i předčasné gratulace?
Už jsem jich pár slyšel. Odmítám je s tím, aby s nimi dotyční přišli, až bude titul opravdu v kapse. Pro mě osobně by měl tenhle titul o dost větší váhu než předchozí.
Proč?
Cítím, že jsem se na něm mnohem větší mírou podílel, tehdy jsem tolik šancí hrát neměl. V mužstvu byly velké osobnosti, dnes je to víc týmová práce.
I vy jste ale určitě zaslechl kritiky, že Liberec si titul nezaslouží.
Vedeme ligu úplně od začátku, být mistry si jednoznačně zasloužíme. Zpochybňovat úspěch, to je v Čechách i na Slovensku už takový zvyk.