„Myslel jsem, že je to na sezonu a půl a ne jenom na čtyři měsíce. Moje chyba. Kdybych to věděl, asi bych se rozhodoval jinak,“ říká Petržela, který si teď chce od fotbalu orazit.
S jakými pocity odcházíte ze Zlína?
Cíl zachránit první ligu jsme splnili, i když to byly nervy. Dvakrát jsem ztratili vítězství v poslední minutě, což jsem ještě nezažil. Ale řada věcí se podařila, i když bylo složité pochopit tým, kde je tolik hráčů z ciziny. Přinutili jsme hráče k lepšímu tréninku, zvedla se jejich kondice i morálka. Přešli jsme na rychlejší fotbal, ale za tři měsíce nejde vytvořit tým. To by nedokázal ani kouzelník.
Nelitujete ničeho?
Bylo mi tady fajn, ve Zlíně se mi líbilo. Kolem fotbalu se pohybuje bezvadná parta lidí. Ve všem mi pomohli a podrželi mě. Tímto bych jim chtěl všem poděkovat.
Chcete se hned angažovat ve fotbale?
Klidně půjdu někam jinam. Ale teď si doma orazím. Než jsem přišel do Zlína, měl jsem spoustu rozdělaných věcí. Myslel jsem, že do Zlína půjdu až v létě, ale Zdeněk Červenka mě poprosil o pomoc a urychlilo se to. Neuvědomoval jsem si, že budu hrát o záchranu. Naskočit do rozjetého vlaku je složité, udělal jsem to poprvé. Bylo vidět, že to nebylo rozumné. Ale ničeho nelituji. Kluci byli fajn, dali jsme se dohromady. Začátek byl všelijaký, ale všechno si nakonec sedlo.
