"Je to logický krok. Příští rok mu bude sedmdesát, bylo toho na něj už opravdu hodně a taky reprezentace potřebuje změnu, i když se pořád drží a výsledky má," říká Vízek.
"Jistě pan Brückner zvážil pro a proti. Je to prostě jeho osobní rozhodnutí a dál bych to nerozebíral. Musíme to všichni respektovat," poznamenal další bývalý reprezentant Milan Luhový. "Něco jiného by bylo, pokud by měl pořád jen úspěchy a byl mladší. Asi se pan Brückner už cítil unavený."
Pro Vladimíra Táborského bylo Brücknerovo rozhodnutí překvapením. "Sice se to předpokládalo už loni, ale pak pan Košťál řekl, že se uvidí po Euru," podotkl Táborský. "Samozřejmě, roli hrál určitě i věk. Záleží na tom, jak se cítí, jestli má dost psychických i fyzických sil."
Brückner patří společně s Rudolfem Vytlačilem a Václavem Ježkem mezi tři nejúspěšnější české reprezentační poválečné trenéry.
"Odchází jeden z posledních trenérů staré školy. Měl jsem ho hrozně rád, byl svůj, nenechal si do ničeho mluvit, měl svůj názor a neměl to lehké s médii," říká Vízek. "Postavil bych mu pomník, důstojně bych se s ním rozloučil a pořádně mu poděkoval. Na Euru zažije poslední nervy a pro hráče je jeho loučení motivací, aby se snažili ještě víc."
V srpnové přípravě v Anglii tak národní mužstvo povede už nový kouč. Kdo by jím měl být?
"Nejde hned vypálit jedno jméno, to chce čas, pořádně všechno zvážit. Když neznáte trenéra blíž, může se vám zdát, že je pro tu práci ideální. Ale když ho poznáte osobně, zjistíte, že se třeba pro národní tým nehodí," upozorňuje Luhový.
S tím, že se nedá rychle odpovědět, souhlasí i Táborský. "Může to být asistent, aby se navázalo na práci, kterou Brückner začal. Nebo to může být cizinec, v dnešní době je to naprosto běžné. Anebo je zapotřebí se zamyslet a vybrat někoho od nás."
Vízek má jasno. "I když všichni řeknou, že je to můj kamarád, tak bych zvolil Ivana Haška. Má autoritu, zkušenosti, zná hráče. Lepšího trenéra u nás neseženete."
