Ne, že by hlavně kvůli „těmto věcem“ trčela Sigma pět kol před koncem na předposledním místě, ale v boji o záchranu hrají rovněž verdikty rozhodčích velkou roli. „Snad se k tomu jejich komise vyjádří.“
Nejvíce vám vadilo, jak sudí Pechanec posoudil zákroky ve vápně na Navrátila a Ševčíka?
Byl bych rád, kdyby se na to někdo podíval, byly tam podle mě dva evidentní zákroky, které volaly po zahrávání pokutového kopu. Ptal jsem se hráčů, kteří mi to potvrdili. To jsou přesně ty maličkosti, které jdou proti nám. Ovlivní utkání. Ale nemůžeme si na to asi stěžovat... Nechci říct, že bychom to neměli zvládnout bez těchto výroků, ale myslím si, že těch věcí je už poměrně dost, a byl bych rád, kdyby se k tomu někdo mediálně vyjádřil, zhodnotil ty situace a komise rozhodčích k tomu podala vyjádření, protože podle mě ty dva zákroky byly úplně evidentní.
Především v případě Zmrhalova podražení Ševčíka...
...pro mě naprosto jednoznačný penaltový zákrok! Rozhodčí byl blízko. A ve třetí minutě Navrátil šel do souboje s Bořilem... Nechci nikomu sahat do svědomí, ale tohle jsou věci v našem případě velmi důležité. Vést v prvním poločase, případně dát pojišťovací branku, to je úplně něco jiného, než se potom třepat. Zdá se mi, že tohle v poslední době nějak nejde za námi.
A pád Chorého ve vápně?
Chorý plaval, ten šel napřed.
Jak jste v šatně uklidňoval hráče, když cítí, že měli kopat v první půli minimálně jednu penaltu?
Těžko... My se do šancí tlačíme, jdeme si pro ty zákroky, vnutíme soupeři tlakem nějaký způsob hry, vytvoříme si příležitosti a ve finále z toho není rezultát, který by byl odpovídají pro tu aktivitu. Potom je to složitý. Chyby může dělat každý, ale my když uděláme chybu, tak jsme za ni tvrdě potrestaní. Jako když ji udělal Buchta.
I bez penalt jste mohli vyhrát, vedli jste, ale pak jste nechali v šestnáctce Hušbauera vystřelit a Hála volného Zmrhala dorazit.
Každá situace, která vede k ohrožení branky, je z devadesáti devíti procent zajistitelná, zvládnutelná. A nikdy to není jedna chyba, tedy jen Hálova. Když se na to podíváte detailně, tak postavení, které máme v této situaci, je špatně. Ševčík nemůže být u hráče, kterého má krýt stoper, má krýt Hušbauera, který je někde nad vápnem. Má vyplňovat prostor mezi trojicí hráčů tak, aby nedostal Hušbauer v klidu balon, potom zakončuje, už jsme tam pozdě. Vypadnutý míč pak nemáme, Martin Hála jde zbytečně do brány, musí být na hráči a být dřív u balonu, takže spolupodíl má určitě.
A má ho i brankář Reichl, který jinak kapitána Buchtu nahradil velmi dobře?
K tomu by se měl vyjádřit Tomáš Lovásik (trenér brankářů), jestli nešlo krýt lépe Hušbauerovu střelu. Ale byla zblízka, reagoval instinktivně a vyrazil míč do prostoru, který bychom měli prostě pokrýt, a nepokryli... Jinak Reichy neměl tolik práce. Ve druhém poločase kryl střelu Zmrhala, pak Hušbauera, která předcházela gólu, a potom v nastaveném čase měl vynikající zákrok proti hlavičce Součka. V závěru už práci měl, ale v první půli řešil jen jedno zakončení Slavie. Takže zvládl to, co měl.
Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík vyzradil sestavu několik hodin dopředu. Pomohlo vám to?
Nevím, jak tohle mám zhodnotit... Je v nějaké pozici, asi se tak dlouho nepohybuje v profesionálním sportu. Tohle jsou věci, které by na veřejnost vyjít neměly. Nicméně my jsme sestavu na sto procent odhadli, takže nám jenom potvrdil, co jsme si mysleli. Takže ve finále to nehrálo žádnou roli.
A s remízou nemůže být spokojený nikdo.
Vzhledem k ambicím Slavie a našim problémům není bod dostačující pro nikoho. Přesto si myslím, že jsme utkání odehráli, jak jsme chtěli. Respektovali jsme sílu Slavie, ale byli jsme aktivnějším týmem po celou dobu. Hlavně první dvacetiminutovka byla velmi výrazná, byť z toho nerezultovaly žádné větší brankové příležitosti. Ale chtěli jsme být trpěliví dál, počkat si na svoji šanci – a ta přišla; branku jsme vstřelili. Bohužel nepřišel pojišťující gól, což je vždy v takovém zápase důležité, a z ojedinělé akce Slavie vyrovnala. Pak ještě každé mužstvo mělo po jedné šanci, kdy to mohlo strhnout na svoji stranu. Z naší strany to bylo dobré, bojovné, aktivní utkání, bohužel bod je málo.
Co v boji o záchranu znamená?
My jsme věděli, že nás čeká trojboj s týmy, které se perou o poháry - s Libercem, Slavií a Boleslaví. Já jsem si dal s mužstvem cíl, že bychom chtěli z těchto utkání získat čtyři body, takže pořád ta šance existuje, byť možná pro někoho zní jako science-fiction vyhrát v Boleslavi. Nicméně jsme ukázali, že hrát můžeme s kýmkoli a cíl pořád můžeme naplnit. Pokud by se to podařilo, tak bod bude mít svoji důležitost. Pokud se to nepodaří, tak na důležitosti pozbývá a je to málo. Takže bych to dal do kontextu i dalšího utkání.
Potěšilo vás překvapivé vítězství Baníku v Příbrami, na kterou tak ztrácíte tři body?
Jo, tak to mě potěšilo. Já v první řadě říkám: Dívejme se na sebe! Ale v momentě, kdy si to sami neuhrajeme, tak se musíme dívat i na ostatní. Tak to zkrátka je. A pokud teď máme tříbodovou ztrátu na nejbližší Příbram, tak je to pořád hratelné. Ale zase červík ve vás hlodá, že kdybychom utkání se Slavií zvládli, tak jsme už byli v naprosto hratelné situaci. Pět kol před koncem by šance byla daleko větší. Mohli jsme si to uhrát a přiblížit se ke snu, který máme: zachránit se.
