Nad každou odpovědí dlouho rozmýšlel. "Chci, aby tomu všichni rozuměli." Když se na monitoru objevila otázka, nasadil si brýle a přečetl jí. Pak si je sundal a diktoval odpověď.
Často ho rušil telefon, který měl v bundě. Jednou už to nevydržel a sáhnul si pro něj do kapsy. "Nemůžu ho vypnout, čekám důležitý hovor od manželky," vysvětlil.
Odpovídal výstižně, dvě otázky ho ale tak "nadzvedly", že s odpověďmi na ně si dal dlouhou práci. "Pořád se mě lidé ptají, proč nestavím Slončíka a proč hraje Kincl." Útočníka Marka Kincla se zastal, vysvětlil, jakou má v týmu úlohu a proč dostává přednost před Holubem.
"Marek Kincl hraje velmi disciplinovaně, vychází ze správného prostoru, vrací se do správného prostoru, vybojuje míč a udrží ho tak, jak je dohodnuto, kdežto Holub například do soubojů vůbec nejde. Při naší skladbě hráčů je jeho činnost strašně potřeba a ne náhodou byl i v národním mužstvu," odpověděl Hřebík.
Zeširoka reagoval na případ Radka Slončíka, kterého kritizoval, že s Realem Madrid zavinil třetí gól. Čtenář nabyl dojmu, že vinu nesl Hübschman, který je prý Hřebíkovým oblíbencem.
"Hübschman Morientese nevykryl, protože Morientes byl rychlejší než on, ale Hübschman maximální snahu o vykrytí měl. Radka Slončíka jsem za stavu 2:2 pozval k postranní čáře a řekl jsem mu, aby se nehnul z prostoru štítového hráče. Neřekl jsem mu, aby tam bránil jako lev, jenom, aby se v tom prostoru pohyboval jemu vlastním způsobem. Radek z toho prostoru, asi aktivitou, vyběhl ven, a to ještě není taková chyba. Ale to, že se otočil, skoro stál, a do toho prostoru se nevrátil, což je v jeho silách a možnostech, tak je to chyba, která je strašná."
Hřebík a jeho dny ve Spartě
Trenér, kterému se nevěřilo, si užívá báječných časů. Sparťanského kouče Jaroslava Hřebíka hřejí slova chvály a uznání. "Jsem na vrcholu kariéry," řekl Hřebík v půlce října po vítězství v Lize mistrů v Rotterdamu, kde si jeho tým s předstihem zajistil postup do osmifinále této soutěže. Nikdy a pro nikoho nebyl tolik zajímavý, jako po půlroce ve Spartě. "Jsem teď slavný," uvědomuje si. Ale neříká to tak, že se chlubí.
Pro sparťanské fanoušky je hrdinou, ostatní před ním smekají. Slávu přinesla třiapadesátiletému kouči podzimní sezona v Lize mistrů. Po bídném vystoupení v minulém ročníku, kdy skončila poslední v základní skupině, má v ní Sparta nakročeno do čtvrtfinále.
Není chválena jen za výsledky, ale hlavně za předvedenou hru. A to je zásluha Hřebíka, který tým převzal v létě, když dosavadní kouč Ivan Hašek neprodloužil smlouvu. Hřebík změnil systém. Nikdo v něm není špílmachrem, brání a útočí všichni. "Hrajeme týmově," říká kouč. Ale než ve Spartě prorazil, hodně si vytrpěl.
Hřebík, to není trenér pro Spartu, psala média a říkali odborníci. V úvodu sezony jeho tým vyhořel, prohrál dva ze tří ligových zápasů. Zvlášť porážka 0:3 v Blšanech byla pro Spartu potupná. Hřebík byl kritizovaný ze všech stran. Hlavně se mu vyčítalo, že nevhodně skládá sestavu. Brzy skončí, povídalo se.
Hřebík nepodlehl mediálním tlakům, ani hněvu fanoušků. Věřil své práci, jejíž plody teď sklízí. Podle něj bylo nejdůležitější, když v horkých dnech úvodu sezony klubový prezident Košťál vydal prohlášení a Hřebíka podržel.
Od čtvrtého kola jeho tým deset zápasů v domácí soutěži neprohrál a po podzimní části je první. A v Lize mistrů se jeho mužstvo rovná nejlepším klubům planety. "A to jsem si myslel, že se těch zápasů jako trenér nedožiju," vzpomíná s úsměvem.
 Sparťanský trenér Jaroslav Hřebík si při on-line rozhovoru v redakci iDNES čte z monitoru otázky čtenářů |
