„Úplně zadýchaný jsem nebyl, i když kondici ještě samozřejmě potřebuju dohnat,“ říkal pak novinářům brněnský rodák Hořava, jenž oslavil na konci května třicáté narozeniny.
Sokolov byl ale zdatným protivníkem, souhlasíte?
Už to začíná být těžší. Vyhráli jsme sice 2:0, ale určitě je tam prostor pro zlepšení. Zároveň je znát, že jsme v plném tréninku a stále na začátku přípravy.
Vy jste do ní naskočil – stejně jako další reprezentanti Krmenčík, Kopic a Hrošovský – o týden později. Jak se teď cítíte?
Kondici ještě naberu, ale i tak jsem za ten týden stihl dost dvoufázových tréninků. Hodně jsme běhali, takže jsem na hřišti úplně zadýchaný nebyl. Únava tam samozřejmě je, ale v zápase to člověk rozběhá a zapomene na to.
Máte s ostatními reprezentanty nějaké úkoly navíc, abyste dohnali tréninkové manko?
Měli jsme zatím jeden běh navíc. Ale ony jsou ty tréninky tak náročné, že pro nějaké doběhávání ani není prostor. Uvidíme, jestli ještě něco trenér vymyslí.
Stihl jste si během krátkého volna vůbec od fotbalu odpočinout, nebo byste bral o něco delší dovolenou?
Dovolenou jsem měl dva týdny. Samozřejmě že mohla být delší, ale už jsem zažil i kratší volno, takže se to dalo zvládnout. Odpočinul jsem si a teď nás zase čeká šest měsíců dřiny.
Příští týden zamíříte na soustředění do známého prostředí pod alpské velikány. Může se tam člověk vůbec těšit, když ho tam čeká zase tréninková dřina?
Ale jo. Rakousko bude pěkné, je tam hezká příroda, pěkný hotel a výborné zázemí, takže se tam určitě těšíme. (úsměv) Ta dřina se potom snáší trošinku lépe.