„Byl zážitek hrát za téměř stabilní jedenáctkou a před domácím publikem, i když lidí moc nepřišlo. Splnil jsem si jeden z mých fotbalových cílů,“ svěřil se 21letý gólman. Mrzela ho jen porážka 1:2, která však postup do čtvrtfinále nezhatila, neboť venku Teplice vyhrály 4:0.
Na Lipše došlo, když se kromě Slováka Lukáče zranila i dvojka Slavík. „Od roku 2009, co přišel Grigy, tvoří se Slávou asi nejstabilnější brankářskou dvojici v lize. My s Lukáčem začínali, že se budeme prát o post trojky. Ani by mě nenapadlo, že se v 10. kole dostanu na lavici do Plzně. Už to byl velký zážitek. Kdyby se cokoli Grigymu stalo, což nikomu nepřeju, budu připravený,“ poslušně hlásí.
Že by byl z premiéry v áčku vyjukaný, to prý ani náhodou.„Jsem flegmatik,“ tvrdí. Slavík marodí až do konce podzimu, a tak je Lipš odvelený z juniorky. „Trenér nechce, aby přišla červená karta nebo další zranění.“
Začínal v Litoměřicích, v Teplicích je od jedenácti let a s výjimkou epizod v Blšanech a Chomutově zůstává věrný Stínadlům. „Srdcová záležitost!“ Na Grigarovi se Slavíkem oceňuje profesionalitu na hřišti i mimo něj. „Nechci nikoho kopírovat, ale být sám sebou. Přesto: od Slávy bych si vzal přístup k tréninku, od Grigyho tu drobnou vyčůranost, vychytralost. V gólmanských soutěžích na tréninku z něj sebejistota vyzařuje.“
