Už víte, jestli v Baníku zůstanete i na jaře?
Nikam neodejdu. Hlavně z toho důvodu, že jsme na tom špatně. Kdybych odešel, byla by to ode mne trochu rána pod pás.
Co říkáte změně olomouckého trenéra?
Nepřísluší mi to hodnotit, ale překvapila mě, protože Zdeněk Psotka patří u nás k těm lepším trenérům. Je to ale věc Sigmy. Uvidíme, jestli jí to pomůže.
Olomouc najednou stejně jako Baník hraje o záchranu.
Dostali se do problémů, jaké jsme z počátku sezony měli my. Člověk zjistí, že je úplně na dně a že mu chybějí body. Pak si přestane trochu věřit, a to byl teď i případ jejich zápasu s Hradcem Králové (0:2). Dosud se nestávalo, že by Sigmu někdo přehrával. Takže tíha boje o záchranu na ně dolehla. Mají to v hlavách, ale jejich mančaft má pořád svou kvalitu, nepatří na dno ligy. Věřím, že u nás se jejich síla neprojeví.
Může být pro vás výhoda, že o udržení bojujete od začátku sezony, zatímco na Sigmu ta tíha dolehla až nyní?
Určitě. My jsme měli problém s tím, že jsme s každým chtěli hrát fotbal a pak to špatně dopadlo. Už to období máme, dá se říct, za sebou. Snažíme se sbírat nějaké body a postupně do hry přidávat kvalitu. V tom asi nějaký rozdíl je. Oni ale mají dost zkušených borců na to, aby ostatním vysvětlili, o co jde.
Baník minulé tři zápasy se Sigmou prohrál. Nemáte z toho obavy?
K utkání musíme přistoupit zodpovědně, jako ke každému jinému. Nebudeme vykládat, že musíme vyhrát, aby to zase nedopadlo špatně.
Leč olomoučtí fotbalisté prohlašují, že do Ostravy vyhrát jedou.
Každý musí vyhrát. To je v pořádku. My jsme to říkali také, když jsme jeli na Žižkov. To k fotbalu patří.
Nabudí vás podobné výroky?
My hlavně hrajeme doma a věřím..., ne, že musíme, ale věřím, že vyhrajeme a fandům v posledním letošním zápase uděláme radost. Na druhou stranu hrajeme o záchranu, takže když to dlouho bude 0:0, nesmíme bláznit, ale hrát zkušeně.
Čekáte, že to bude obzvlášť nervózní zápas?
Věřím, že z naší strany ne. Je možné, že utkání bude vyhecované a nervózní. Ne, že by v něm šlo o všechno, ale jde o hodně. Minule na Slavii, na to, jak jsme měli mladý mančaft, jsme obstáli velmi dobře. Měli bychom ale ukázat více kvality ve hře dopředu a dát konečně gól.
Jenže na hrotu býváte osamělý a často marně čekáte na pořádnou přihrávku.
Hlavně na našem hřišti se soupeři připravují na Martina Lukeše, pokrývají ho, protože vědí, žemě svými přihrávkami hledá, a u mě také většinou někdo byl. Máte ale pravdu, že je potřeba povinnosti tvůrce hry rozdělit i na ostatní hráče.
Co musíte změnit, abyste konečně doma vyhráli?
V některých zápasech jsme do šedesáté minuty drželi nadějný stav a pak jsme se najednou zbláznili a útočili v osmi. Kolikrát jsme vzadu nechávali obránce ve dvou ve třech. Toho se musíme vyvarovat a soustředit se na udržení nuly, nesmíme rychle ztrácet balony. Z nějaké standardky, z brejku, i když to je doma složitější, pak můžeme uspět. Sedm zápasů jsme doma prohráli. Mít z toho tři remízy, tak bychom na tom hned byli lépe.
Vy jste stihl během deseti zápasů dostat červenou kartu a čtyři žluté. Nehrozí, že se zase necháte v utkání se Sigmou strhnout?
Už jsem se poučil, už to beru jinak. Nic takového nehrozí. S trenérem jsem měl pohovor, nejméně dvě žluté karty byly zbytečné. Je to škoda, ale kolikrát se člověk v zápase neudrží. V minulých zápasech to už bylo z mé strany lepší, když pominu tu ruku s Příbramí.
Jaké vůbec máte vztahy s rozhodčími?
Je to v pohodě. Po tom, co jsem byl v zápase se Spartou vyloučený, si mě někteří před zápasem vzali bokem a upozornili mě, abych si dával pozor. A když jsem kapitán, nebo jeho zástupce, tak se s nimi snažím v rozumné míře a hlavně slušně mluvit.