Do zápasu v Jihlavě budete moci nastoupit?
Na závěr snad ano, celé utkání bych ještě nezvládl. Ještě jsme to ale s trenérem neprobírali.
Jak moc je váš výpadek znát?
Fotbal hrát člověk nezapomene, ale spíš jde o vidění, o přehled na hřišti. Dohnat musím i fyzickou kondici.
Co říkáte tomu, že Baníku jde na jaře v lize jen o záchranu?
Musíme se z toho dostat co nejdříve. Dařilo se nám se Slováckem, škoda, že jsme ve středu nemohli hrát s Brnem. Teď nás čekají čtyři zápasy venku, tři ligové a jeden pohárový.
Baník se trápí hlavně v koncovce. Čím to je?
Nemáme střelce, který by rozhodoval zápasy, ale podobně je na tom většina mužstev. Vždyť výsledky bývají většinou 1:0, 1:1. Špičkových kanonýrů v lize už moc není. U nás jsou schopni dát gól zejména Žůrek, Lukeš, Střihavka. Musíme šance proměňovat, pak se nám bude dýchat lépe.
Zažil jste už s Baníkem sestupové starosti?
V polovině devadesátých let, tuším, že v roce 1996. Mohli jsme si oddechnout až po výhře nad Libercem. Ale zvládli jsme to.
V kádru máte řadu mladých hráčů, kteří nejsou zvyklí o záchranu hrát. Neobáváte se toho?
Zas tolik mladíků v týmu není. Baník měl v minulosti už mnohem mladší mužstvo. Máme dost zkušených hráčů ve všech řadách. První krok k záchraně ale potřebujeme udělat nyní v Jihlavě. Snad se nám to podaří.