Výhra 1:0 a posun na 2. místo ligové tabulky. Co to s vámi dělá?
Máme ze šlágru tři body, o tom se nám ani nesnilo. Plzeň je fantastický mančaft. I když teď malinko pokulhává, je pořád jednoznačně nejlepší v Čechách. A pro nás je vítězství další bonus. Loni to byl záchranářský horor, proto si strašně moc vážím toho, kde jsme.
Ožívají vzpomínky na teplickou stříbrnou sezonu 1998/99?
Parta byla fantastická tehdy a je i teď. Ale tenkrát jsem začínal, nyní pomalu ne že končím, ale mám daleko větší zodpovědnost. Nechci však ty sezony srovnávat. Tehdy jsme hráli jiným stylem. Jasně, pohled na tabulku je krásný, ale nás čeká další těžký zápas na Spartě. Nemáme co ztratit a chceme si to i na Letné zase užít.
Co výhra nad mistrem ukázala?
Že teď do první trojky patříme, jsme tam rádi. Díky minulé sezoně k fotbalu přistupujeme zodpovědněji, každý zápas odmakáme na víc jak sto procent. Těší mě, že hrajeme hezký fotbal. Vůbec však nechci říkat, jestli máme na Spartu, jestli máme na Plzeň, i když jsme ji porazili. Sparta teď bude další velké měřítko. Ale já jsem rád hlavně kvůli lidem. Už jsem nečekal, že by jich mohlo přijít tolik. Patří jim poděkování za fantastickou atmosféru. Ovšem to i všem klukům z týmu, jak tím velkým zápasem žili.
Co vás dovedlo k výhře?
Sice jsme ve 2. poločase na patnáct dvacet minut vypadli, přenechali iniciativu Plzni, ale jinak to byl vyrovnaný zápas. My zase hráli malinko víc v 1. půli. Bylo to náročné, nechtěli jsme Plzeň pustit do rychlých akcí, do její kombinační hry. Což se dařilo. Chytaly nás křeče, třeba Ljevakoviče už od 55. minuty, ale dohrál to. Škoda, že jsme předtím prohráli v Brně. Samozřejmě nemůžeme jen vyhrávat, ale nemělo by se stávat, abychom zápas takhle prohospodařili. Brnu stačilo hrát tvrdě a nekompromisně, to nám vadilo. Ale už je to pasé...
Den před Plzní byl v Teplicích mistrovský pohár. Jak se vám líbil?
Krásná trofej, ale je k ní hrozně daleko. Nechtěl bych se k titulu vyjadřovat, to je zatím úplně zbytečné.
