Téměř po roce nastoupil poprvé v životě v základní sestavě týmu. A znovu to bylo na domácím stadionu proti Teplicím. Podílel se na vítězství 1:0. "Je to dobrá náhoda," usmíval se mladý forvard Zdeněk Ondrášek.
Do sestavy mu pomohla zranění spoluhráčů. "Potřebovali jsme typ dravého útočníka a tím Ondrášek v zápase byl," uvedl českobudějovický trenér František Straka.
Mladík obtěžoval obránce soupeře, vyhrál i několik hlaviček a také od starších hráčů Teplic schytal hodně ran. "Proti jejich velkým obráncům to bylo docela těžký," tvrdil Ondrášek. "Jsou to velký chlapi a hlavy mají na tuty."
Ve druhém poločase se snažil do soubojů víc dávat tělo. "A bylo to lepší než v prvním. Tam jsem měl problémy."
Do zápasu šel s pokyny, aby se nebál, chodil do soubojů a bojoval o každý balon. Plnil to. Tepličtí obránci ho chvílemi museli mít plné zuby. Zvlášť stoper Lukáš, kterého v závěru zápasu odstavil tělem a postupoval téměř sám na branku. "Škoda, že jsem nedal nějaký gól," dodal českobudějovický útočník.
Do koncovky se ke konci zápasu dvakrát dostal, ale jeho zakončení chyběla tvrdost a přesnost. "Mohl jsem to řešit líp. Musím na tom dál pracovat," řekl.
Možná mu v zakončení chybělo více sil, protože ty mu v závěru zápasu evidentně docházely a sám se vehementně hlásil o střídaní. Když ho střídal Mrkvička, tribuny mu tleskaly.
"Od pětašedesáté minuty už to bylo docela špatný," pokyvoval hlavou. "A v posledním sprintu na branku v závěru utkání už jsem opravdu nemohl. Ale jak lidi zatleskali, byl to pěkný pocit."
Ve své kariéře postoupil zase o něco výš a jeho výkon byl příslibem. Jde i o to, aby neusnul na vavřínech a zase se nevytratil z A-týmu.
To se mu stalo na začátku sezony, kdy nehrál ani v základní sestavě rezervy.
