Ostravský fotbalový bůh Milan Baroš bude mít v říjnu 37 let, bolí ho záda a kdovíco ještě, ale o víkendu nasázel hattrick Příbrami. Zpozoroval jsem na něm stejný výraz jako měl Watts: Ještě jeden nášup, prosím!
Trenér Příbrami Josef Csaplár, byť musel kvůli NĚMU kousat porážku 0:3, se s nadhledem legendě poklonil: „Já tyhle starší hráče miluju. Pokud jsou v tomhle věku tak dobří, je něco špatně s těmi mladými.“
Nemyslím si, že by muselo být něco špatně s mladými, protože Baroš je výjimečný, u výjimečných lidí není důvod koukat na datum narození.
Musel změnit herní projev, už to není sprinter, který prolítne defenzivní zónou soupeře jako na Euru 2004. Změnil styl hry podobně jako hokejista Jaromír Jágr, pochopil, že tak vydrží déle, že déle bude platný týmu. Ponechme stranou jeho ostré souboje mnohdy za hranou, byť i ty jsou ukázkou jeho velkého fotbalového srdce.
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala1. kolo: Konečně na lize. Oživí ji systém? Spíš Csaplár 2. kolo: Sparta si to umí udělat pěkné. Kdy už bouchne šéf do stolu? 3. kolo:Baroš se směje času. Rozhodčí, vy to nedělejte!  |
„Bary není na hřišti, aby nám někde presoval hráče,“ povídá jeho spoluhráč Jirásek.
Skutečně? Presovat hráče, nedat prostor stoperům k rozehrávce je přitom zásadní úkol pro současné útočníky. Ale hlavně pak pro ty, kteří nemají mimořádnou koncovku, avšak jsou pracovití, například olomoucký Martin Nešpor. Spektakulární Barošovo vystoupení mně přimělo udělat si soukromý žebříček TOP pěti současných nejlepších útočníků ligy:
1. Michael Krmenčík (Plzeň)
Plzeňský trenér Pavel Vrba se zamračil a v první půli ve šlágru 3. kola pohárových zástupců v Olomouci na Krmenčíka několikrát zakřičel: Vylez, hlídej si to už!
Štvalo ho, jak se opakovaně nechal chytit do ofsajdové pasti. I když nejlepší střelec minulé sezony ve dvou velkých šancích neskóroval, ukázal zase sílu: stopeři Jemelka se Štěrbou měli co dělat, aby ho obrali o míč. Vysoká škola pro ně.
2. Milan Škoda (Slavia)
Další silný hroťák se širokou paletou zakončení. Přesto si trenér sešívaných Jindřich Trpišovský může dovolit luxus jej točit s běhavějším Teclem podle typologie soupeře. Slavia i díky nim odstartovala ligu nejlépe ze všech. V předkole Ligy mistrů čeká Dynamo Kyjev, to bude jiný level...
3. Milan Baroš (Baník)
Jímá mě nostalgie, že fotbalista ze slavné brücknerovské éry české reprezentace ještě baví diváky. Jsou to poslední mohykáni, užívejme si to.
4. David Vaněček (Teplice)
Říkám mu Peter Stormare, což je švédský herec, který ztvárnil zabijáka ve filmu Fargo. Jsou na sebe neuvěřitelně podobní - ten pohled! Vaněček si na trávníku počíná stejně bez kapky lítosti. V minulém ročníku dal deset gólů, letos stihl ve třech kolech už čtyři, naposledy dvěma zásahy zařídil týmu bod z Liberce.
Nejpozději v zimě však zmizí do skotského klubu Heart of Midlothian, který ho koupil. Upřednostnil cizinu před nabídkou z Olomouce, přestože by se Hanáci plácli přes kapsu a dali mu na stůl téměř totožnou nabídku jako Skotové. „Ostrovní fotbal je srdcová záležitost,“ vysvětlil volbu urostlý zabiják.
5. Jean-David Beauguel (Zlín)
Baví mě se na něj dívat, jak se přes vysokou postavu ladně pohybuje, kryje si míč, má dobrou techniku. Jenže ho sráží neustálá zranění. Tvrdím, že kdyby byl fit, nebo měl dál práh bolesti, je to na české poměry absolutně TOP útočník. Pod trenérem Bílkem ožil jako celý Zlín.
Do pětky si mi nevešli další zajímaví forvardi; Wágner z Karviné, jehož zdobí snad nejtvrdší hlavička, až mi připomíná drnovického Vítězslava Tumu, pamatujete na něj? Pro všechny obránce v lize je nepříjemný také jablonecký Martin Doležal, díky kombinaci urostlé postavy a rychlosti, ale koncovku by ještě potřeboval vypilovat, jinak by v pětce byl určitě.
A v Bohemce na sebe loni upozornil Tetteh, nevím, jestli natolik, aby táhl ofenzivu Sparty, ale na přestup do Sparty to stačilo. Proti Slovácku o víkendu rozhodl. Třeba se rozjede.
Radakovičovy penalty
Sparta by to moc potřebovala. Po ostudném vyřazení ze 2. předkola Evropské ligy proti průměrné Subotici to ani proti Slovácku nebylo přesvědčivé, ale po takové facce se cení hlavně body. A Letenští vyhráli v lize i potřetí. Líbilo se mi, jak diváci vyjádřili podporu stoperovi Radakovičovi, který se šílenou penaltou podílel na vypadnutí z Evropy, i to, že trenér Ščasný posilu hned zase hodil do vody.
Kdyby ale sudí Proske odpískal jeho nastřelenou ruku ve vápně a byla z toho další desítka, nevím, nevím, kolik trpělivosti by se srbským válečníkem ještě nejen diváci měli. Rád bych napsal, zda to penalta byla, či ne, žádnou omáčku mezi tím, ale protože s v rukách kolikrát nevyznají ani rozhodčí, ani videorozhodčí, netroufnu si na to, omluvte mě.
Hušbauer do slavistického muzea
Znovu chválím slávistu Josefa Hušbauera, jako gólový hráč do toho Ponedělníku převážně střelcům věnovanému zapadne, neboť jeho trefa z voleje proti Opavě zapadnout nesmí: Ach, kráso!
Tenhle záložník, ač nepatří mezi atlety, má patent na kouzelné branky. Nejsou to jen rány, ale i slalomy, jak předvedl v předchozím kole. Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík na Twitter o něm napsal: „Pan HRÁČ. Uznávaný lídr spoluhráči, přitom nesmírně skromný člověk. Velký sympaťák, který si píše svoji vlastní historii. Je jedno odkud přišel, důležité je, kam kráčí. Do slávistického muzea. Jsem ochoten se vsadit.“
Přišel ze Sparty, ale tomu na popularitě ve Slavii neubírá, když mluví výkony na hřišti. V minulé sezoně byl nejlépe hodnoceným hráčem ligy podle známek reportérů MF DNES a iDNES.cz.
Je manažer Šádek srab, nebo profík?
Kromě Slavie a Sparty ligu bez ztráty rozjela i mistrovská Plzeň. Ve vyrovnaném hitu v Olomouci rozhodla její síla na lavičce, zase měl Vrba šťastnou ruku: Zeman centroval a Procházka dvě minuty před koncem udeřil.
To Olomouc takovou sílu mezi náhradníky nemá. I proto, že letní posila z Plzně Václav Pilař hrát nemohl kvůli zvláštní dohodě obou klubů. U hostování bývá běžná, u přestupu je k vidění zřídka.
Jsem proti tomu, protože je proti fotbalu, aby zdravý fotbalista nemohl hrát fotbal. Což je u Pilaře zvlášť smutné. Ale je to obchod. Takže spekulovat, zda plzeňský generální manažer Adolf Šádek je srab, nebo profík, co nic nepodcení, je nepatřičné. Kdyby Olomouc něco přihodila, možná by Pilař hrál, že.
Sudí, nastavujte!
Ještě smutnější než absence Pilaře bylo nicotné nastavení. Sudí Berka přidal v Olomouci jen dvě minuty, přestože se několikrát ve druhé půli ošetřovalo, přestože se maximálně střídalo. A z těch dvou minut pak zraněný kapitán Plzně Hubník minutu a půl proležel na hřišti. Hrálo se jen třicet vteřin, jak stopoval jeden můj kolega. A nastavit nastavený čas? To už vůbec ne!
Tenhle přístup je však absolutně špatně a protiproudu. Na světovém šampionátu v Rusku se nastavovalo ve velkém, protože tomu odpovídala realita na hřišti. Nevím, kam v Česku spěcháme. Lidé si za lístek zaplatili a mají právo vidět i přesčas, když se kolikrát zdržuje a simuluje (netvrdím to o dříči Hubníkovi). Takže, milí sudí, nastavujte! Nebo to se taky jako vyvolení (nejen) času vysmíváte?
Hezké ponedělí. Ať vám týden ani v práci moc neutíká. Také přesčas je život.
