Radost z toho má i dlouholetý sekretář Dukly Miloslav Jícha. "Za každým z těch pohárů je velké úsilí a námaha hráčů, trenérů i lidí mimo hrací plochu," raduje se.
Šestnáct let čekání
Ale popořádku. 30. června 1997 skončil na Julisce vrcholový fotbal a klub se přesunul do Příbrami. "Proto putovaly v červenci téhož roku všechny poháry, trofeje, diplomy a vlajky směr Příbram. Pro nás dukláky to byla tehdy nepříjemná situace," vybavuje si Jícha, který v Dukle prožil dobré i zlé.
Na druhou polovinu devadesátých let vzpomíná nerad - na Julisce tehdy zůstalo pouze osm mládežnických týmů. O necelé čtyři roky později ale v Dejvicích opět vzniklo mužstvo dospělých a za dalších šest let se díky druholigové licenci získané od Jakubčovic vrátila Dukla do profesionálního fotbalu. Dnes hraje už třetím rokem nejvyšší českou fotbalovou soutěž a s příchodem nového majitele se na Julisku vracejí i poháry.
"Dukla je klub s velkou tradicí a k takovým patří poháry a síň slávy," myslí si Petr Paukner, spolumajitel Dukly. "V době, kdy jsem do klubu majetkově vstoupil, tady tahle věc chyběla a to mě vedlo k tomu, napravit chyby z minulosti a vrátit vše zpět na Julisku."
Trofeje z domova i zahraničí
Z Příbrami se tak vrací 64 pohárů. Kterých z nich si v klubu nejvíc považují? "V první řadě cením poháry za vítězství v domácích soutěžích," zdůrazňuje Jícha. Ale jmenuje i trofeje vydobyté v zahraničí. "Třeba ze španělského turnaje v La Línea. Také několik pohárů z juniorského turnaje v italském Viareggiu, Coppa Carnevale."
Co se teď s poháry bude dít? Paukner vidí jejich budoucnost jasně. "Na Julisku přicházejí ve formě zápůjčky. Poháry jsem koupil jako soukromá osoba a po mé smrti přejdou do vlastnictví klubu. Nesmí být už nikdy předmětem obchodu. Bude na to připravena příslušná právní úprava," ujišťuje.
"Chtěl bych poděkovat prezidentovi příbramského klubu panu Starkovi za vstřícné jednání. A také Miloslavu Jíchovi za spolupráci," vyjadřuje vděk Paukner.
Jemu zase mohou děkovat fanoušci Dukly. Poháry mají po letech znovu doma.
