Jak vypadá Poborského procházka? Včera ráno přijel jako vždy na Střelecký ostrov, nejdřív se objevil v kanceláři, odkud budějovickému klubu šéfuje, a pak se vytratil. Převlékl se a odešel na hlavní hřiště, kde 10 minut poklusával. Pak se stejnou dobu protahoval a znovu 10 minut klusal. Víc nemohl.
"A je to hotový, to je všechno," říkal Poborský už převlečený, když se vracel do pozice generálního manažera a předsedy představenstva. Je smířený s tím, že fotbal si zahraje až na jaře.
Říká, že je to jedna z variant. "Tři měsíce jsem nebyl na hřišti," vypočítával. "Teď budu ještě pár dnů čekat a za dalších 14 dnů tréninkové manko nedoženu."
Podzim bude pomalu pryč, poslední, 17. kolo se odehraje 3. prosince. "Teď už nic neuspěchám." "Jsme domluvení s doktorem na infekčním, že Karel může začít zvolna běhat," vysvětloval jeden z klubových lékařů Martin Scheichl. "Lepší se to, ale krevní testy ještě nebyly stoprocentní. Příští týden jde na další odběr."
Poborský se víc činí v kanceláři klubu. "Mám na to víc času, když jsem bez fotbalu," sdělil bez velkého nadšení.
Raději by hrál. A mužstvo na něj čeká. "Nesrovnával bych dobu s Karlem a bez něj," brání se trenér mužstva František Cipro. "Soupeři jsou pokaždé jiní. Jsou to nesrovnatelné věci."
Byl by radši, kdyby Poborský v mužstvu fungoval jako hráč. "Je to úplně jiné, když je s námi," připomínal respekt soupeřů. "Pomohl nám hlavně doma, kde mužstvo strhne. Venku to mívá těžší."
Faktem je, že jestli hrají Budějovice s Poborským, nebo bez něho, bilance je téměř totožná. Nepatrně větší je dokonce úspěšnost bez veterána záložní řady.
"Bez Karla se mužstvo semklo," uvažoval trenér Cipro. "Ale teď si přeju jediné: aby se na hřiště vrátil co nejdřív, protože ho potřebujeme."
