Začal postupně. „Musím vyzdvihnout charakter a hlavně vůli hráčů po vítězství. Zaslouží si absolutorium za předvedený výkon. Důležité je, že jsme dokázali vyvrátit předzápasové prognózy, které byly spíš v prospěch Baníku, a hodně kritiků a odborníků ukazovalo na to, že tenhle zápas nezvládneme a budeme tahat za kratší konec, ale jsem rád, že jsme toto vyvrátili.“
Co konkrétně? „Analýzy a články, které se objevily v oblastních i republikových novinách.“
Abyste byli v obraze: sigmáky zřejmě nabudil rozhovor v MF DNES s bývalým marketingovým manažerem Olomouce Martinem Rakem, který nyní pracuje v Baníku a celkem logicky i profesionálně mu věřil, že na Hané zvítězí.
Poukazoval – po sérii čtyř zápasů Ostravy bez porážky -, že forma Baníku je lepší. A pak Onofreje pobouřila analýza v místních regionálních novinách po předchozím utkání v Jablonci, kde Sigma urvala se štěstím bezbrankovou plichtu, přežila tutovky soupeře jen díky zákrokům brankáře Buchty a sama si nevytvořila ani jednou větší šanci.
Prakticky nevystřelila na bránu. Přesto byla se svým výkonem spokojena. „Baník byl favorizovaný, že jeho forma je lepší než naše. I když jsme odehráli slušný zápas v Jablonci, i za to jsme byli kritizovaní,“ durdil se Onofrej. „Nastavení hráčů v Jablonci už bylo na vyšší úrovni a ještě jsme ho pozvedli do utkání proti Baníku. Dokázali jsme ho i kvalitou předčit.“
Regionální novinář není fanda
Pravda je, že Olomouc po postupu do ligy v sestavě s mnoha odchovanci drží i pět kol před koncem sezony famózní třetí místo, se kterým nepočítal nikdo. Na podzim navíc Jílkův tým celou ligu bavil běhavým atraktivním fotbalem, z něhož na jaře z několika objektivních příčin ustoupil. Zbytečně ztratil doma body s Karvinou či Jihlavou, prohrál v posledním Brně, ale pořád hraje výjimečnou sezonu.
Co by za to ostravský nováček dal. Sigma by mohla být nad věcí, vytvářet pozitivní auru kolem sebe a dál snít o návratu do evropských pohárů, místo toho zbytečně ukřivděně nese mírnou kritiku za horší výkony.
Většina hráčů v lize sní o zahraniční štaci, s MNOHEM větší kritikou by v cizině museli počítat a bylo by fajn, kdyby jim trenér s noblesou ukázal, jak na to. Jenže...
Asistent olomouckého trenéra Ladislav Onofrej (uprostřed) slaví výhru s trenérem Václavem Jílkem (v pruhované košili).
„Povím vám jednu věc: Jsme na třetím místě s mužstvem, které máme. Tato jedna věta obsahuje všechno, abyste i vy pochopili, že tito chlapci jsou většina odchovanci a mají standardní výkonnost - někdy je vyšší, někdy nižší. Nebudu teď povídat nějaké pohádky, ale analyzovat mužstvo, a nevědět hloubkovou podstatu problémů je složité a pro nás nezkousnutelné,“ pustil se do novináře. „Někdy to vyprovokuje nás, někdy hráče. Pokud byl váš účel, abyste nás nas..., pak ano.“
Kolegy jsem se zastal, neboť jsem s jeho analýzou z větší části souhlasil. Opravdu je tak těžké si přiznat, že dost sigmáků hledá podzimní lauf?
Že hra není tak působivá? Ale že pořád Olomouc jede nad plán?
Zachovat si nadhled?
„Máte dost času na psaní článků, je třeba si zjistit, v čem je problém a v čem není. Pokud s tím souhlasíte, pak také nevíte, co je daný problém. Máme na to jiný pohled,“ opáčil mi Onofrej.
Ano, jiný pohled.
Novinář bude mít jiný pohled, i kdyby měl informace přímo z kabiny. Pokud sigmáky trápila střevní viróza, měli to říct, hodnocení jejich hry by to zohledňovalo. Potíž je spíš v tom, že některé kluby si stále myslí, že regionální novinář by tak nějak měl když ne fandit, tak pomáhat regionálnímu klubu. Absolutní hloupost. Bohužel to tak někde fungovalo a někde ještě funguje a kluby mají problém si na to zvykat.
Onofrej má každopádně na svůj názor právo. Možná ho mohl říct dotyčným soukromě po tiskovce, ale pokud to chtěl sdělit veřejně, proč ne. V Sigmě odkopal pět let, nikdo mu tam neřekne jinak než Laco, chovám k němu respekt za jeho fotbalové schopnosti i znalosti. Levačku měl znamenitou.
Skvělé zápasy odehrál především v poháru proti Dortmundu či Hamburku a poradil si i s rolí obránce, kam se jako ofenzivní hráč zasunul.
I současný kapitán týmu Michal Vepřek si musel po hostováních počkat, až mu Laco udělá místo.
Osobitý Laco
Vždy byl svůj. Zatímco po utkání vycházeli jeho spoluhráči ze šatny s mobilem u ucha či sluchátky, on v tričku a šortkách, držel trs banánů a spěchal za rodinou, se kterou se v Olomouci usadil. Když ve 32 letech nedostal novou smlouvu, přesunul se na předměstí do HFK hrát třetí ligu, ač měl prvoligové nabídky z Čech. V Sigmě začal pomáhat trénovat žáky a vypracoval se k áčku.
Onofrej má co říct. Může klidně i články vylepit v kabině, aby posloužily jako motivace. Ale souhlasit s ním v tomto případě nemůžu. V Jablonci dobře Sigma nehrála - mě přímo nudila - a úkolem novinářů není naštvat ty, se kterými denně spolupracují, ale psát objektivně bez ohledu na to, z jakého místa kdo pochází a zda to potěší, či naštve.
Záskok na lavičce v roli hlavního trenéra jinak zvládl, byť Jílka měl na tribuně v první řadě hned za zády a v přestávce i v kabině. „Z tribuny toho někdy vidíte víc než z lavičky,“ podotýká Onofrej už klidnější slovenštinou. „Bylo spíš složité dávat v této atmosféře informace hráčům. Někdy to řešíte přes třetí osobu na hřišti, ale jindy ani není šance informaci předat. I okolnosti hrály proti nám. Měli jsme vykartovaného Texla, Jemelku, zdravotní stav nebyl ideální. Do středy jsme měli víc hráčů po viróze, absolvovali méně tréninkového procesu. Právě proto bylo vítězství důležité.“
Sigma hrála dobře první poločas, ale do šancí se znovu dostávala ztěžka. Na bránu vystřelila dvakrát, Baník jedinkrát. Prostor ke zlepšení i s odchovanci tedy je, ale byla semknutá, dřela a přes zdravotní potíže výhru urvala i díky tomu, že olomoucký odchovanec v dresu Baníku Martin Šindelář v závěru ve dvou šancích minul bránu. Fanoušci modrých odcházeli spokojení.
„Hlavně 35 minut v první půli bylo kvalitních, hráli jsme to, co jsme chtěli, a byla jen škoda, že jsme nedokázali skórovat,“ poznamenal Onofrej. „V druhé půli se hra trošku vyrovnala. Ale s potenciálem našeho mužstva se nemůžeme stavět do role, že přehrajeme Baník o dvě třídy. Co jsme chtěli dokázat, bylo, že jsme lepší tým. A myslím, že se nám to povedlo.“
I trenér Ostravy Páník uznal, že Sigma byla nejhernějším soupeřem, na kterého na jaře narazil.
A Onofrej slyšel chválu také od Jílka. „Venca byl rád, že jsme zápas zvládli, ale tady nejsme od toho, abychom chválili sami sebe, ale abychom táhli za jeden provaz.“ A novináři jsou zase od něčeho jiného.
