Konečně se vrací domů. Pražský rodák Michal Škoda, bratr reprezentačního útočníka Milana Škody ze Slavie, bude po letech zase bydlet v metropoli. Po štacích v Českých Budějovicích, norském Lilleströmu a především dlouhém angažmá v Brně bude nyní kopat za Příbram, kam se dá z Prahy pohodlně dojíždět.
„Syn půjde do první třídy, takže právě blízkost Prahy hrála určitě roli,“ uvedl autor 29 ligových branek.
Váš přestup do Příbrami byl docela překvapivý a také hodně rychlý. Můžete popsat, jak se vše upeklo?
Bylo to rychlé. V Brně mi bylo řečeno, že už jsme si dali maximum, měli pocit, že už jim nemám co dát. Tak jsem řešil s manažerem, co dál. Já jsem hlavně chtěl do první ligy, takže jsem byl rád, že se Příbram ozvala. A jsem tady.
Letní přestupyzměny v prvoligových týmech |
Další možnosti na stole neležely?
První nabídka, o níž jsem se dozvěděl, byla hned Příbram. Prioritou pro mě bylo hrát první ligu, což se mi splnilo, takže už jsem ani nic jiného neřešil. Možná by se ještě něco později objevilo, ale já jsem neměl chuť čekat.
Po letech se vracíte ku Praze, tedy k domovu. Udělalo to třeba rodině radost?
Byl to jeden z důvodů, proč jsem šel do Příbrami, to zcela jistě. Syn začne chodit do první třídy, budeme bydlet v Praze a já jsem rád, že zvládnu dojíždět, protože z Prahy je to kousek. Navíc se nás na té trase z týmu pohybuje víc, takže jezdíme spolu, což je také výhoda.
Pikantní je, že jste nedávno v dresu Brna hrál vyhrocenou baráž právě proti Příbrami a trenér vás v rozhodujícím utkání brzy střídal. Až by se zdálo, že už byl váš přestup domluvený.
To jsou takové ty spekulace. Vůbec to neřeším, ani žádné vtípky na tohle téma nepřiletěly. Trenér mě vystřídal ve třicáté minutě rozhodujícího zápasu, moc nevím, co na to i zpětně říct...
Vám asi takový krok kouče nebyl moc příjemný.
Určitě jsem se necítil na střídání. Když se tak stalo, tak mě napadlo, že jsem asi nejhorší fotbalista na světě. Potom jsem se ale podíval na záznam a těžko jsem hledal důvod, proč jsem byl stažený. Nevím, netuším.
Příbram asi nebude hrát úplně nahoře, nejspíš zase jen o udržení. Z tohoto pohledu to vypadá, že jste si příliš nepolepšil.
To si nemyslím, protože první liga je pořád první liga. S tou druhou se to absolutně nedá srovnávat. Rok jsem ji teď s Brnem hrál, takže o tom něco vím. Tohle angažmá beru jako krok dopředu a doufám, že nebudeme mít potíže se záchranou. Snad skončíme výše než minulou sezonu.
Jaké jsou vaše první dojmy v novém působišti?
Pod trenérem Nádvorníkem jsem nikdy nehrál, ale trošku jsem ho znal, takže jsem tušil, co mě čeká. Hlavně úvod přípravy byl extrémně náročný, hodně se běhalo. Teď už by všechno mělo probíhat s míčem. Tréninky jsou opravdu náročné, ale v sezoně nám to určitě pomůže.
Příbram hodně sází na mladíky. Udělalo vám radost, že pokračuje Jan Rezek, takže budete mít v kabině věkově blízkého parťáka?
Jsem za to samozřejmě rád. Honza Rezek je hodně zkušený hráč a na hřišti je to stále vidět. V lize to nejde zvládat jen s mladými, i ti starší jsou v kabině a na trávníku potřeba.
Hned ve druhém přípravném utkání jste vstřelil dva góly, ale ani jeden neplatil. Štvalo vás to?
Mrzelo mě to, v prvním případě se to ještě od nějakého boleslavského hráče odrazilo a potom podruhé mi odpískali ofsajd. Rozhodčí to tak viděli, od toho tam jsou, nedalo se nic dělat.
