„Sledujeme hodně zápasů ve druhé nebo třetí lize, mluvím s kolegy z Moravy i z Čech, vím, že tam rostou mladí, perspektivní rozhodčí, kteří třeba za rok dva budou v první lize,“ přesvědčuje Listkiewicz.
I za jeho „vlády“ už se propíralo několik chybných rozhodnutí sudích, v tom ale bývalý elitní polský rozhodčí a později předseda svazu nevidí problém.
„Chyby u rozhodčích byly, jsou a budou. Viděl jsem v poslední době hodně zápasů ve Španělsku, v Anglii, v Polsku... Tam skoro v každém zápase asistenti dělali chyby,“ tvrdí. „My se snažíme být důslední a transparentní. A uplatňovat stejný přístup jako u hráčů: když zahrají špatně, příští zápas sedí.“
Třeba jako Miroslav Zelinka, původně považovaný za hlavního adepta na řízení šlágru Plzeň - Sparta. Chyboval v utkání Dukla - Liberec a dostal trest. Zkomplikovalo vám to volbu rozhodčího na ostře sledovaný zápas?
Můj kamarád a místopředseda komise Petr Mlsna se stará o to, abychom vždycky měli na takové utkání dvě nebo tři varianty. Právě pro případ, že by někdo pískat nemohl, chyboval, byl zraněný a podobně. Takže to nebylo tak, že bychom měli jen jednoho kandidáta.
Nakonec pískal Karel Hrubeš, kterého jste za některé chyby potrestali. Jak těžký zápas to pro něj byl?
Moc těžký. Myslím, že to odpískal dobře, zvolil dobrý styl řízení zápasu. Ale byly tam dva sporné momenty: penaltová situace, která byla kontroverzní, nebylo to černobílé, ale podle mě spíš měl zapískat. Větší chyba ale v mých očích byla, co se stalo s hráčem Sparty Costou. Dostal jednu žlutou, ale mohl dostat tři. Takhle hrát není možné, bylo to nebezpečné, mohl někoho zranit. Karel je výborný a zkušený rozhodčí, ale tady se zachoval trochu jako otec k synovi.
Dostal jednozápasový trest proto, že jeho chyby nakonec neovlivnily výsledek?
Jeden zápas je optimální trest. Je třeba hlavně přihlédnout k tomu, jak těžký zápas to pro rozhodčího byl. Kdyby to měl lehké, a stejně dělal chyby, zasloužil by si delší stopku. Ale tohle byl opravdu složitý zápas, Plzeň - Sparta, to je jiná kategorie. Četl jsem s ním pak rozhovor a byl jsem rád, že si ty chyby sám uvědomil. Uznal, že mohl i dát některému z plzeňských hráčů na začátku žlutou kartu. To je určitě lepší, než kdyby říkal: já byl perfektní, nechyboval jsem. Celkově myslím prokázal, že to byla dobrá nominace.
V komisi rozhodčích skončila Dagmar Damková. Co jste tomu říkal?
Dagmar má hodně práce ve FIFA a UEFA. Myslím, že by mohla ve FIFA být členkou komise rozhodčích, to se ukáže za měsíc nebo dva. Byl bych moc rád, kdybychom tam mohli pracovat společně. Respektuji, že se rozhodla skončit, ale byl bych rád, kdyby nám dál pomáhala neoficiálně. Má v zahraničí respekt a dobré jméno a mohla by nám pomoci v tom, aby český rozhodčí pískal zápasy na mistrovství světa nebo důležitá utkání v Lize mistrů.
Říkal jste, že vaším hlavním cílem je, aby rozhodčí v Česku získali větší důvěru. Už se situace zlepšuje?
Není to stoprocentní, na to potřebujeme víc času. Ale snad plníme, co jsme řekli. Jsme transparentní, pravidelně komunikujeme s médii, jsme důslední. Neděláme rozdíly mezi tím, jestli zápas pískal zkušený nebo nezkušený rozhodčí. Když udělá chybu, dostane trest.
Cítíte, že i kluby mají v novou komisi větší důvěru?
Já i místopředseda jezdíme po zápasech první a druhé ligy, mluvíme s lidmi z klubů. A jsem rád, že celkově převažuje názor, že se situace zlepšuje. Byl jsem třeba i v Příbrami a mluvil jsem s panem Starkou, o kterém se říká, že je kritický. Ale i on mi řekl, že vidí, jak to jde nahoru. Celkově je atmosféra dobrá. Asi lepší než u nás v Polsku, kde je to napjaté. Poslední kolo tam nebylo dobré, rozhodčí udělali hodně chyb.
Chystáte v blízké době nějakou novinku?
V zimě připravíme seminář v Portugalsku, kde naši rozhodčí budou pískat přátelské zápasy a nižší soutěže. To je, myslím, velmi dobré. Fotbalisté přece v zimě trénují, takže ani rozhodčí by neměli být delší dobu bez pískání. Vezmeme s sebou i čtyři, pět nebo šest mladých rozhodčích, kteří jsou teď ve třetí lize, ale mají potenciál jít výš. Aby si zvykli na atmosféru, na řízení zápasů v jiném prostředí.
