Ještě v sobotu odchytal zápas druhé ligy v Opavě, kde Jihlava prohrála 1:2, v pondělí už se hlásil na teplických Stínadlech v novém zaměstnání.
"Ve čtvrtek hrají A žáci v Ústí, pojedu se podívat. Už mi začal pracovní kolotoč. S klukama v Jihlavě jsem se rozloučil narychlo, ale zastavím se tam a oslavíme to ještě jednou a pořádně," vzkazuje.
Když v roce 2001 opustil Teplice, zamířil do Mladé Boleslavi, pak trénoval brankáře v Liberci. Od loňského ledna dělal totéž v Jihlavě.
"Kromě toho mě vzali jako gólmanskou trojku, kdyby se něco stalo. A ono se stalo," směje se. Ještě v první lize dochytal zápas v Boleslavi za vyloučeného Rzeszota, letos na podzim dostal šanci ve druhé lize.
Rzeszoto byl dlouhodobě zraněný, Tulisovi to nešlo, a tak se Macháček postavil mezi tři tyče na posledních sedm zápasů.
A v 37 letech třikrát v řadě uhájil čisté konto, navíc poslední dvě kola nosil na paži kapitánskou pásku.
"Užil jsem si to, zjistil jsem, že mi to pořád jde," ohlíží se Macháček. "Rozhodnutí odejít do Teplic ale ani tahle věc nezměnila."
Tvrdí, že s profesionální kariérou je amen. Zatím neuvažuje, že by se nechal přeregistrovat do Teplic. "Teprve se tady rozkoukávám," povídá. "Jsem ale kmenovým hráčem Českého Dubu, který hraje krajský přebor. Uvidíme, jestli si za něj na jaře zachytám."
Macháček je jedním ze strůjců nejúspěšnější éry Teplic, výrazně se zasloužil o stříbrnou medaili z ligové sezony 1998/99. Zahrál si i slavné zápasy s německým Dortmundem v předkole Ligy mistrů.
"Vracím se na místo, kde jsem opravu zažil nejlepší roky. V Teplicích je veliká budoucnost a pro mě je výzva, že můžu mladým něco předat," svěřil se odchovanec Varnsdorfu, kde začínal až ve třinácti letech, když se tam šel učit na mechanika seřizovače.
Ve Varnsdorfu nyní chytá třetí ligu jeho bratr Lukáš. "Fandím mu, aby konečně postoupili do druhé ligy."
