Nabídka před prázdnou bránu. Precizně kopnutý roh. Nebo centr do vápna. Jak je libo. Zkrátka nahrávky všeho druhu. Tenhle slogan by si mohl letos vytesat do svého fotbalového štítu slovácký záložník Lukáš Sadílek, který je se šesti gólovými asistenci nejlepším nahrávačem ligy.
„Z brankové nahrávky mám stejnou radost jako z gólu,“ říká Lukáš Sadílek.
Díky čtyřem gólovým akcím v pěti zápasech na přelomu prosince a ledna ovládl třetí díl soutěže o nejtvořivějšího hráče ligy s krkolomným názvem Přihraj: Král asistencí.
6 asistencídělá z Lukáše Sadílka nejlepšího nahrávače ligy |
„Hlavně mě těší, že jsme se chytli výsledkově,“ připomíná Sadílek sérii pěti výher Slovácka.
Rodák z Ostrožské Nové Vsi tak potvrzuje oblíbené sportovní klišé, že když se daří týmu, vyletí i jednotlivci. „Jsem rád za každý gól. Z těch, na kterých se podílím, mám radost větší, protože cítím, že jsem opravdu pomohl,“ vypráví Sadílek.
Čtyřgólovou demolici Plzně řídil s bilancí 1+2, asistencí pomohl také k vítězství v Mladé Boleslavi a nad Karvinou. Dvakrát nahrával levačkou, dvakrát pravou.
„Tu mám silnější. Ale nemůžu se ohlížet, jakou nohou kopu. Řeším to instinktivně a volím nejrychlejší řešení,“ líčí Sadílek.
V součtu s třemi přesnými zásahy uzavírá pětici nejproduktivnějších hráčů Fortuna:Ligy. V polovině sezony už vyrovnal své devítibodové maximum z ročníku 2018/19.
 |
„Odehrál jsem všechny zápasy od začátku. Vážím si důvěry, snažím se ji splácet. Vím, že čísla se ode mě očekávají. V předchozích sezonách jsem se dostával do šancí i do prostorů, odkud padají góly, ale čísla jsem neměl,“ cení si letošní produktivity. „Teď ji jen udržet.“ V týmu trenéra Martina Svědíka mají spol u s Markem Havlíkem pod palcem standardní situace. Málokdy z nich ale Sadílek ohrozí přímo bránu. Jeho specialitou jsou centry do vápna.
„Na penalty jsem nikdy nebyl, nehrnul jsem se k nim, nechával jsem to na jiných. Přímáky před šestnáctkou kope Marek (Havlík), který z nich umí dát gól,“ připomíná Sadílek svého parťáka ze středu zálohy.
I díky jejich souhře Slovácko září. Pěti výhrami v řadě stanovilo nový klubový rekord.
„Odstartoval to zápas s Plzní. Ověřili jsme si, že když budeme hrát náročný fotbal, který sice stojí hodně sil, tak můžeme sklízet ovoce a můžeme hrát s kýmkoli,“ těší Sadílka, který se Slováckem vyšplhal už na čtvrtou příčku zajišťující ještě postup do evropských pohárů.
O těch se ale v Hradiště nechtějí bavit. Za sebou táhnou smečku honičů, kteří mají daleko vyšší ambice – Ostravu, Liberec, Plzeň.
„I když jsme teď trochu odskočili, tabulka je napráskaná a pořadí se může měnit každé kolo,“ upozorňuje starší z bratrské dvojice.
Mladší Michal je s Libercem v závěsu za ním.
„Že bychom na dálku soupeřili s bráchou, kdo dopadne lépe, to asi ne. Dívám se jenom na nás. Snažíme se, aby nám to vydrželo co nejdéle,“ povídá před zrádným sobotním duelem doma s Českými Budějovicemi.
„Loni jsme je ani jednou neporazili. Když vyhráli u nás, tak se pak na stadionu fotili. Bylo to pro nás ponižující. O to větší máme motivaci vrátit jim to,“ zdůrazňuje Sadílek.
Když se to povede, radost budou mít i fanoušci Slovácka, kteří po vítězství v Ostravě vítali hráče ohňostrojem před stadionem.
