"Tahle utkání s outsidery bývají ošidná. Často se stává, že favorit si vybere slabší den a slabší soupeř naopak. Proto je zapotřebí hodnotit tenhle zápas hlavně podle výsledku. Takže tři body se počítají, což před námi nemohli po zápase v Makedonii říct favorizovaní Holanďané.
Přitom jde o vítězství zasloužené, protože i když v koncovce se dlouho nedařilo, tlak si naši fotbalisté vytvořili a šli za výhrou trpělivě a koncentrovaně.
Řekl bych, že v prvním poločase naše ofenziva dost trpěla systémem všechno na Kollera. Škoda, že musel kvůli zranění už po čtvrthodině ven Baroš. Protože i když Heinz ho vcelku obstojně nahradil, hrál přece jen víc zezadu, zatímco Baroš by řádil vepředu s Kollerem.
Kollerovi to bohužel při vší snaze nešlo, navíc se našemu mužstvu nedařilo vytvářet brankové šance. A když už jedna přišla, Koller selhal. Jinak ale na hráčích byla vidět ohromná sebedůvěra, fotbalová kvalita a výborná konstruktivní defenzíva.
Po přestávce viditelně zvýšil aktivitu Poborský, mnohem víc se zapojoval do hry, což se projevilo na lepší spolupráci celé středové řady. Hry se zrychlila i zkvalitnila a bylo jen otázkou trpělivosti, kde se někdo prosadí gólově. A velká územní i herní převaha v brankový efekt vyústila zákonitě.
Bezbranková remíza, ke které se už už schylovalo, by byla krajně nespravedlivá.
Když mám hodnotit jednotlivé řady, jako obvykle musím začít naprostou spolehlivostí brankáře Čecha. Párkrát byl suverénní při nebezpečných centrech a s největší šancí Makedonců, jíž byla Bolfova teč, si poradil bravurně.
Obranná čtveřice byla vynikající. Krajní beci Grygera s Jankulovským pendlovali po lajnách a podporovali ofenzivu, přičemž obranné povinnosti splnili. Oba stopeři Bolf s Ujfalušim byli nepřekonatelní. Všichni čtyři přitom předvedli takřka ideální konstruktivní defenzivu. To znamená odebírání míčů už s úmyslem dobře ho rozehrát. Což většinou vycházelo, takže se zbytečně neztrácely míče, o které bychom pak museli bojovat.
Ve středové řadě Poborský rozhodně neměl jeden ze svých nejlepších dnů. V první půli mu dost míčů uteklo, zlepšil se po přestávce. A všechno si nakonec vynahradil nádherným centrem z voleje přímo na gólovou hlavičku Lokvence.
Galásek se mi líbil, jeho takzvaná černá práce tentokrát byla vidět. Počínal si rutinovaně a zároveň zodpovědně, byl znamenitým spojovacím článkem mezi obranou a zálohou.
Rosický své kvality potvrdil, přišlo mi, jako by byl v prvním poločase ostatnímu trochu ignorován. I on byl mnohem lepší po přestávce a byl strůjcem naší mohutné ofenzivy.
Vachoušek ukázal obrovskou snahu. Někdy dost nepochopitelně svůj prostor u levé lajny opouštěl, působil na mě dojmem, že není s mužstvem dostatečně sžitý. Chyběla mi u něj ta automatika, na kterou jsem zvyklý u ostatních. Ale na hřišti se neztratil, potřebuje jen víc času.
Heinz, který na hřiště přišel místo zraněného Baroše, se do hry zapojil nesmírně aktivně. Hýřil pohybem, bylo na něm vidět, že má obrovský smysl pro kombinaci. Vzhledem k tomu, že dík svému pohybu bývá často u míče, dá se odpustit, že mu občas něco nevyjde.
Koller neměl svůj den. A když mu to zrovna nesedne, což byl právě makedonský případ, vypadá na hřišti poněkud komicky. Ale jinak nic proti němu, snažil se jak nejlíp uměl a i tu branku nakonec dal."
