"Vysoký jalovec, vysoký jako já...," rozléhal se zpěv fotbalistů po chodbě.
Když se konečně dveře od šatny otevřely, vyšel z nich střelec vítězného gólu. Michal Smejkal se v 68. minutě dostal k míči, podíval se směrem na branku a z dvaceti metrů vystřelil. Míč zapadl přesně k levé tyči.
"Kouknul jsem se, jestli není někdo líp postavený než já. Když jsem nikoho neviděl, rozhodl jsem se vystřelit," popisoval Smejkal. "Naštěstí jsem míč trefil přesně tak, jak bylo zapotřebí."
Po prvním poločase to přitom na velké oslavy nevypadalo. Na zaplněném žižkovském stadionku tahaly Teplice za kratší konec a o přestávce prohrávaly 0:1
"Byli jsme všude později, nebyl tam pohyb, prohrávali jsme souboje. Zkrátka jsme nehráli dobře," uznal Smejkal. "V kabině jsme si to před druhým poločasem vyříkali. Ale trenér Rada hlas zvyšovat nemusel," pokračoval.
Ve druhé části už Tepličtí dominovali. Pomohla jim také chyba žižkovského stopera Besty, po které vyrovnal Doležal.
"Takové maličkosti rozhodují v každém zápase. Fotbal je prostě o chybách," řekl k zaváhání domácího obránce Smejkal, který v tomto ročníku vstřelil dva ligové góly.
Teplický trenér Petr Rada nadšení svých svěřenců mírnil: "Tři body jsou z Žižkova hodně cenně. Ale přeceňovat to nesmíme, protože jen jsme smazali ztrátu z předchozích dvou zápasů," připomněl duely s Olomoucí (1:1) a Ostravou (1:1).
"Hráči moc dobře vědí, že evropské poháry jsou náš cíl. Budeme bojovat až do konce a uvidíme, jestli to na třetí místo bude stačit," řekl Rada na závěr pozápasové tiskové konference.