„Nálada je hned lepší, když nás je na hřišti už trošku více,“ pochvaloval si někdejší reprezentant Laštůvka. „Pořád to však není klasický tréninkový proces. Pořád je to v takové nejistotě, protože se připravujeme a nevíme na kdy. Padlo, že by liga mohla pokračovat osmého června, možná o týden dříve, ale i to je daleko.“
Sigma, Baník, Opava. Další týmy začaly znovu společně trénovat |
Komplikuje vám i to nynější přípravu?
Člověk si vše musí nějak naplánovat, aby byl na případný další zápas fit. Objevují se nějaké spekulace, ale jsme v nejistotě. Nevíme. Přesto je fajn, že nás může trénovat více. Hned je to zajímavější.
Jak jste prožil tu pětitýdenní pauzu?
Snažil jsem se dodržovat karanténu. Měli jsme individuální plán. Naštěstí mám v Karviné vedle baráku park, takže jsme tam trávil hodně času. V mém věku je to těžší v tom, že člověk neví, jak si vše rozvrhnout. Nemůžu se honit jako před deseti pěti roky. Musím uvažovat, nemohu do toho bušit každý den.
Potkával jste v parku i fotbalisty z konkurenčního MFK Karviná?
Několik ano, hlavně ty jejich Brazilce, nebo odkud ti kluci jsou.
A co doma. Zvládal jste s dětmi i školu?
Malému je pět let, ten je v klidu. Dcery se musejí holt učit online. Starší je devatenáct, mladší deset. Ale zase jsme si říkali, že kdyby to takhle měly rok, tak mají lepší známky. Učitelé teď asi trochu zavírají oči.
Chodily si dcery za vámi i pro nějaké rady?
Ne, ne. (usmívá se) Stejně bych jim moc neporadil. Viděl jsem nějaké příklady a je to už hodně daleko. Zřejmě bych jim stejně nepomohl.
Nynější tréninky jsou bezkontaktní. Daří se to dodržovat?
Ale jo. Viděli jste, že jsme měli různá cvičení, většinou jsme hráli více od sebe. Rozestupy se daří dodržovat, při střelbě taky. Minulý týden jsme měli tréninky jen po dvojicích, a to také nebyl problém.
Věříte, že se tato sezona dohraje?
Nevím. Můj názor je, že ne. Samozřejmě bych chtěl, aby bylo všechno v normálu, ale moc tomu nevěřím. Hodně sportů skončilo, třeba házená a další sporty v halách. Chtělo by to, aby lidé při fotbale přišli na jiné myšlenky, jenže na druhou stranu by se zřejmě hrálo bez diváků, a to by bylo těžší. Zase by aspoň byla větší sledovanost v televizi.
Bez diváků by to bylo smutné, že?
Nejen pro nás, ale pro všechny. My obzvlášť díky fanouškům vlastně hrajeme každý zápas doma. Pokud by zbývalo dohrát jen několik zápasů, řekli bychom si: Dobře, nějak to dohrajeme a uvidíme, co bude příští rok. Jenže zbývá šest kol a ještě nadstavba. Na druhou stranu, teď skončit, byla by v nevýhodě mužstva z druhé ligy, která jsou na postupových příčkách. Musel by se hledat nějaký kompromis.
Měl byste nějaké řešení?
Dokážu si představit, že by dva nejlepší druholigové týmy postoupily. Liga by se rozšířila a příští rok by se třeba už nehrála nadstavba. To jsou jen mé představy. Vím, že to není jednoduché, ale možná by to bylo nejlepší. Nikdo by nepadal a nahoru by šla dvě mužstva.
Jaký názor převažuje mezi vašimi spoluhráči? Dohrát, nebo skončit?
Každý by chtěl hrát, nikoho nebaví samotného běhat. To je dobré tak první dva týdny, že si člověk trošku odfrkne, ale pak už neví, co má dělat. Bavíme se o tom, ale rozhodnutí není na nás, takže nemá cenu nad tím moc přemýšlet.
Jan Laštůvka v posledních duelech proti Spartě.
Baník v pátek nabídne stream z utkání se Spartou Praha z roku 2003. Tehdy bylo v hledišti kolem 17 tisíc diváků a vyhráli jste 3:2. Fanoušci, kteří si koupí vstupenku, podpoří mládež Baníku. Co tomu jako účastník tehdejšího duelu říkáte?
Jsem jedině rád. Klidně by podobných zápasů mohlo být víc, ale asi jich tolik v archivu není. Škoda, že nejsou zápasy ze starších dob, kdy hráli třeba pánové Vojáček, Michalík, Lička. To by hodně fanoušků taky uvítalo. Sledoval jsem teď v pauze třeba házenou, na kterou jsem v Karviné chodil. Na youtube měli zápasy z pohárů, jak hráli s Grosswalstadtem, s Paříží.
Jak na to utkání se Spartou vzpomínáte?
Viděl jsem několik fotek, kde jsem vypadal hodně mladě. (úsměv) Ale nijak moc si to nevybavuji. Jen jsem přemýšlel, jestli jsem u druhého gólu hostů vyrazil centr a někdo mi balon vrátil do brány... To je možné. Ale vyhráli jsme a zápasy se Spartou byly vždycky parádní. A další sezona byla mistrovská.
Už v tom utkání se Spartou se tvořilo jádro mistrovského celku?
S tím titulem v roce 2004 vůbec nikdo nepočítal. Rozjeli jsme se, byli na vlně a nešlo to zastavit. Měli jsme dobré mužstvo, staří nám mladým pomohli. Přišli Latoš (Radoslav Látal), Mara Heinz... Kdokoliv naskočil, odvedl stoprocentní práci, nebyla tam žádná nevraživost, super kolektiv. A v zádech perfektní fanoušci.
