Gól jste dal po osmnácti minutách pobytu na hřišti. S jakými úkoly vás tam kouč Bílek poslal?
Nic nevypustit, jezdit po zadku. Věřit, že gól přijde. A to se stalo.
Vaše pozice při úspěšné hlavičce ale nebyla vůbec jednoduchá, stál jste zády k brance. Tušil jste vůbec, kde stojí brankář?
Od Honzy Rezka jsem dostal pěkný méč. Já se jen snažil trefit prostor branky. Zaplaťpánbůh, že Poštulka stál pár kroku venku a přehodil jsem ho.
Poděkoval jste Rezkovi za ten přesný centr?
Jasně.
A jak?
No přece slušně (smích). Pravda, na hřišti se do toho většinou vloudí i nějaké to ostřejší slovo.
Po dešti se hrálo na těžkém terénu. Jak vám vyhovoval?
Osobně tohle nemám rád. Ale s tím se fotbalista musí vypořádat.
Věříte, že vám vítězná branka pomůže blíž k základní sestavě?
Každý hráč chce být na trávníku od začátku, to je samozřejmé. Teď jsem nehrál, žádnou vědu jsem z toho nedělal. Záleží na trenérovi. Uvidíme, co bude za týden.
Zase vás po zápase poveze domů otec, bývalý ligový gólman?
Dnes nebudu pít, alkohol ani nesmíme. Pojedu sám.
