Většina fanoušků i odborníků totiž předpokládala, že dubnová porážka 3:4 bude pro favorita dostatečným poučením spojeným s touhou po sportovní pomstě. Nestalo se tak, Hradec vyhrál tentokrát 1:0 a vstoupil do sezony určitě až nečekaně úspěšně.
„Jsme šťastní, ale zajíci se počítají až po honu,“ hodnotil nečekaně zopakovaný triumf nad Slavií kouč Hradce Miroslav Koubek. Určitě s pokorou k tomu, že ligová sezona teprve začíná.
Nicméně Koubek znovu ukázal, že umí mužstvo na favority dobře připravit. Přitom to neměl při skládání sestavy jednoduché. Nemohl počítat s Gabrielem, jenž nehrál kvůli trestu z minulé sezony, se zraněným Urmou a nemocným Novotným, navíc se už v úvodu utkání zranil Leibl a musel být vystřídán.
„Přišli jsme o čtyři krajní hráče a to, co jsme hned na začátku museli udělat, byla krajní improvizace. Petr Rybička nastoupil na post, na kterém nikdy nehrál,“ komentoval Koubek starosti se sestavou.
V ní našel své místo v brance nakonec Michal Reichl, na kterého trenéři ukázali z vyrovnané trojice, do níž patří ještě Vízek a Bajza. „Řekl si o to v tréninku a v přípravných zápasech, ale nebylo to lehké rozhodnutí,“ netajil Koubek.
Reichl se za důvěru odvděčil výborným výkonem. V utkání, v němž nebylo moc prostoru na šance, se nenechal rozhodit menším zaváháním při prvním vážnějším zákroku a pak, hlavně od chvíle, kdy šel Hradec do vedení, předváděl sebejistý výkon.
Zvlášť v samém závěru zápasu, kdy vyrazil ránu Juráska a pak když skvěle zareagoval na teč Smrže ještě o chvíli později.
„Jednička s hvězdičkou,“ ocenil Reichlův výkon kouč Koubek, v minulosti sám výborný brankář.
Hradec si na Slavii připravil taktiku, která na ni téměř bezezbytku platila. Začal aktivně, dlouho znepříjemňoval favoritovi rozehrávku, a když se dostal do vedení a síly přece jen začaly ubývat, soustředil se na bránění v hlubokém bloku.
Slavia si neporadila ani s jednou herní variantou. „Přesně fungovalo to, co jsme si řekli,“ potvrdil útočník Adam Vašulín, jenž slavnou výhru svým gólem deset minut po přestávce vystřelil. Poté, co si jeho spoluhráč Kubala skvěle poradil s dlouhým nákopem a vyslal Vašulína za obranu soupeře. „Hlavně jsem chtěl trefit branku, ani jsem moc nemířil, takže jsem ani nevěděl, kudy míč do branky prošel,“ popsal Vašulín svůj gól, při kterém prostřelil brankáře Mandouse mezi jeho nohama.
A zbytek zápasu? Soustředěná obrana s náznaky nebezpečných akcí, na které už nezbývalo moc sil. Kdo by ale čekal, že se Hradec k výhře probránil i tím, že si pomáhal fauly, musel být příjemně překvapen. Nasbíral jich sice o polovinu víc než soupeř, ale i tak jich bylo jen deset, o polovinu méně, než byl jeho loňský průměr na zápas. Jen tak dál!
Bude to potřebovat, už v neděli totiž zamíří na hřiště Slovácka, za dva týdny přijede mistrovská Plzeň. „Pro nás skvělé body, ale teď už je to minulost, musíme to hodit za hlavu,“ uvedl Vašulín.
