Starka včera s Horníkem tři hodiny jednal.
Kramarič před otázkami, zda si myslí, že udělal správně, nekličkuje. Odpovídá upřímně a kontroverzně. Mimo jiné tvrdí: "V případě Horníka je třeba utnout hon na čarodějnice."
Rozumím tomu, že z hlediska práva nemusí být s Horníkovým návratem problém. Ale co morálka?
Ptáte se, zda je to morální problém? Víte, tohle neslyším rád. Neslučujme právo a morálku. Můžu vám dát příklad?
Jistě.
Pojedete opilý v autě a zabijete dítě. Na šest let vás zavřou, na deset přijdete o papíry. A když si to pak srovnáte se svým svědomím, bude vám připadat nemorální požádat si po té době o řidičák?
Nevím, možná ne. Ale...
Horník byl za své jednání potrestán a věřte, že trpěl jako zvíře. Čtvrtníček s Lábusem z něj ve své hře udělali blbce. Nemohl vyjít z baráku, pětileté děti si na něho na pláži ukazovaly: Hele, to je on! Byl dostatečně potrestán, o tom jsem přesvědčen. I proto by měl dostat druhou šanci.
Jenže on je symbolem fotbalové korupce. Když se vrátí, mohou si fanoušci říct: Pořád to jede ve stejných kolejích.
A jede to snad v jiných kolejích!? To si opravdu myslíte? Myslíte, že například řeči o "cinklém jaru" (výrok exsparťanského šéfa Pelty, jenž nebyl potrestán) jsou v pořádku?
I kdybych připustil, že to v pořádku není, proč má Horník dostat druhou šanci?
Nedělejme inkvizici, neupalujme Ivana Horníka za chybu, za niž byl potrestán. Proti každému se to může velmi snadno otočit. Aby pak třeba někdo po jedné vaší chybě nekřičel: Ať už nikdy nic nepíše do novin! Navíc Ivan Horník nic jiného než fotbal neumí, rozumí mu a dělá ho dobře. A ve fotbale není stanné právo.
Stanné právo? Jak to myslíte?
Ve válečném stavu by Ivan Horník dostal za chybu ránu do týla. Takový stav ale není a on si trest odpykal. Druhá šance je na místě, to přece nemá být problém. Problém by byl, kdyby Horník opět dělal to, za co byl potrestán. Problém by byl, kdyby tomu Starka nečinně přihlížel. Pak ať je klidně Horník z fotbalu vyloučen na doživotí. A nezapomínejte, v jakém prostředí se Horník pohyboval.
V jakém?
To je jasné: nemohl by nic nabízet, kdyby jiný nechtěl brát. Kdybych přece sám nic nechtěl přijmout, vyrazil bych Horníka ze dveří.
 Julius Kramarič |
