"Angličani sice mají báječnou ligu, ale o národním mužstvu už se to říct nedá. A nedělní zápas to jen potvrdil. Anglické mužstvo od začátku vsadilo na obranu a fotbal hráli Francouzi. A zase jedno srovnání s ostrovní ligou. Tam když nějaké mužstvo vede, stejně nebrání a snaží se soupeře dorazit. A reprezentace? Když teď Angličani dali víceméně náhodný gól, zatáhli se do obrany ještě víc.
Samozřejmě, že za téhle situace to Francouzi měli moc a moc těžké. Útočit pořád do plných, to je rasovina a často to nepřináší efekt. O tom se francouzští hráči přesvědčili na vlastní kůži, anglická obrana je prostě do šancí nepouštěla.
Když potom asi čtvrt hodiny před koncem nedal Beckham penaltu, blesklo mi hlavou, že by na to Angličani mohli doplatit. Ale že nakonec prohrajou, to by mě v té chvíli nenapadlo.
Na Francouzích mi bylo strašně sympatické, že se nevzdávali. Nerezignovali ani v posledních minutách a pořád to zkoušeli a zkoušeli. Pět útoků jim nevyšlo a už se k anglické šestnáctce valil další. A v samotném závěru, kdy už jsem tomu nevěřil, byla jejich trpělivost královsky odměněna.
To když se v nastaveném čase konečně prosadil velký fotbalový stratég a duše francouzského mužstva Zidane.
Jeho první gól z přímého kopu jde ale hodně na vrub anglického brankáře Jamese. Při Zidanově střele byl schovaný za zdí, místo aby si hlídal svůj kout. Vím, ono se to lehce řekne, ale James prostě chybu udělal.
A takřka vzápětí nešťastník Gerrard zahraje malou domů do běhu Henrymu. Co právě Henrymu celý zápas nedovolili angličtí obránci, to mu nabídl Gerrard. Totiž, míč do volného prostoru. Jinak byl Henry sotva vidět, protože byl pečlivě hlídaný. Samozřejmě, že jinak než penaltou souboj Henryho s Jamesem skončit nemohl. A Zidane svůj triumf završil.
Kdybych měl srovnat dvě největší hvězdy zápasu Zidana a Beckhama, vyzní to jednoznačně pro francouzského záložníka. A neberu námitku, že Zidane se prosadil až v nastaveném čase. I tyhle minuty jsou přece pořád součástí zápasu.
Navíc Zidane je je jasnou vůdčí osobností mužstva, typickým režisérem hry, vynikajícím organizátorem. Zatímco Beckham je podle mého nevídaně přeceňovaným hráčem, který pořádně umí jenom kopnout trestňák. Tvůrcem hry rozhodně není, od toho jsou v anglickém mužstvu jiní.
Taky si myslím, že na porážce Angličanů má podíl i trenér Eriksson. Vždyť i jeho mužstvo dávat góly umí, hlavně z nátlakové hry. Ale po té v neděli nebylo ani památky. Místo toho úporné bránění, které bylo nade vše. Angličani ke své šestnáctce zalezli až moc. A protože byli neustále pod tlakem, nakonec chyby udělali."
